Menu


Ježíš se už vypařil. Není tu

 

                                                                                             11.12. 2018

 

Katolíci v Buffalu na západě státu New York jsou ohromeni: dověděli se, že jejich biskup záměrně zničil proměněnou hostii, která nesla všechny známky dalšího eucharistického zázraku. ( viz)

Mary Ellen Sanfilippo, katolička z farnosti sv. Vincence z Pauly ve Sprongrooku vypráví, že v kostele nešťastnou náhodou během mše svaté spadla na podlahu posvěcená hostie. Jáhen ji zvedl, vložil do ablační nádobky naplněné vodou a zavřel ve svatostánku. 3. listopadu byla hostie ještě v nádobce, ale vyloučila se z ní rudá substance v podobě krve.

                                                

Byly pořízeny fotografie hostie, které je možno shlédnout. Farář Karl Poeb o této události ihned informoval biskupa Richarda Maloneho a jeho pomocného biskupa Edwarda Grozse. Místo aby nařídili zkoumání fenoménu, jak se slušelo, oba biskupové prohlásili, že hostie už byla rozpuštěna a Ježíš nebyl přítomen.

 Biskup Malone

Nařídili totiž P. Poebovi, aby se hostie zbavil. Farář se zdráhal něco takového vykonat, ale vázán přísahou poslušnosti biskupům vyhověl. Americké diecéze vrávorají pod tíží morální korupce a dědictví sexuálních zneužívání. Ale diecéze Buffalo, která přechází z jednoho skandálu do druhého, je případem obzvláště problematickým. M. Sanfilippo patří ke skupině katolíků, kteří se pravidelně scházejí k modlitbě za překonání krize v diecézi. Vyložila, že kolektiv čítá asi sto věřících z různých farností. Mezi nimi jsou také farníci od sv. Vincence z Pauly, kteří informovali ostatní o jednání biskupů Maloneho a Grosze.

Ti neztráceli čas a zničili hostii. To je další skutek eucharistického zneužití. Sanfilippo nepopírá, že rudá masa mohla být substance ryze přírodní. Ale je konstatováno, že nebyla využita příležitost k řádnému prošetření tohoto případu, a to z nařízení biskupů.

„Jsem absolutně rozhořčena z toho, co se stalo v naší diecézi. Eucharistie je centrum naší katodické víry, něco velmi důležitého, co se jen tak nezahazuje.“ Byla tak rozhořčená, že volala do diecézní kanceláře, aby dostala odpověď: Bylo jí řečeno: „Malone s nikým nemluví. Skrývá se před lidmi“.

Ale Sanfilippo zná pomocného biskupa již dvacet let, proto se s ním spojila, aby se dověděla, proč byla hostie zničena. Grosz se odvolal na Maloneho. Velmi se zdráhal říct svůj osobní názor na možnost zázraku, ale byl přinucen podřídit se rozhodnutí Maloneho.

Sanfilippo na něho naléhala a žádala odpověď, proč nebylo podniknuto vyšetření a proč nebyla alespoň připuštěna možnost, že se ověří skutečnost zázraku. „Kristus už nebyl přítomen“, tvrdil Grosz a řekl, že hoste již byla zničena. Fotografie však dokazují, že posvěcená hostie zničena ještě nebyla. Oni však odmítali se na fotografie podívat.

Sanfilippo doufá, že i ostatní katolíci se spojí s biskupskou kanceláří, tak jak to udělala ona, aby se zeptali biskupů, proč zbavili věřící možnosti milosti, která byla tak bolestně potřebná. Mezitím další členové skupiny rozšiřovali zprávu o tom, co se stalo v posledních dvou týdnech.

Všichni katolíci v diecézi se musí dovědět o tom, co se stalo, řekla ve vydání The World Over o dell'EWTN. Raymond Arroyo rozmlouval se dvěma katolíky z Buffala, Lisou Benzerovou, ředitelkou náboženské výchovy u v. Vincence z Pauly, a bývalým farníkem Mioke Denzem, ředitelem katecheze a evangelizace ve svatyni Sacro Cuore v Bowmansville, New York.

Benzerová viděla hostii s šarlatovou skvrnou zblízka, dříve než biskupové nařídili její zničení, a vyprávěla, jak hluboce to na ni zapůsobilo. „Poklekla jsem a byla jsem dojata“¨, vzpomíná. „Bylo to pro mě něco absolutně fantastického. Bylo to tak prosté, a současně tak majestátní“. Rovněž Denz dosvědčil, ze zažil duchovní účinek: Měl jsem podobný pocit jako různé další osoby, které byly ohromeny jen z pohledu na fotografie.

Všichni, kdo s ním mluvili osobně, byli ohromně rozhořčení ze skutečnosti, že Hostie byla zničena a nebyla podrobena vyšetření.

 „Biskup je odpovědný za to, aby ve své diecézi vyšetřoval věci, jako byla tato. Je to jeho povinnost. kterou vždy biskupové normálně dělají. Musí pozorně sledovat všechno, co se jeví jako možnost věrohodného zázraku, proto je udivující, že ho nechtěli ani vidět. Něco takového způsobil sám Pán, aby lidi přitáhl více k sobě, pomohl jim posilnit víru. Jestliže toto byl skutečně eucharistický zázrak, pak ta příležitost byla zmařena, přičemž neexistuje důvod, proč k vyšetření nedošlo.

Jeví se to tak, že mohl být potvrzen zázrak v nejpostiženější diecézi. Zatímco proudy věřících církev v Buffalu opouštějí, ti kteří zůstávají, vidí ruku Boží právě ve fenoménu u sv. Vincence z Pauly. Sanfilippo s tím souhlasí. „Mnoho lidí ztratilo víru“, říká Church Militant. Když se takto zjevuje reálná přítomnost těla a krve, duše a božství Ježíše Krista, Bůh obrací pozornost ke své přítomnosti zde.“ Sanfilippo obviňuje biskupy Maloneho a Grozse z nedostatku víry, když odmítli přijmout možnost zázraku.

 „Je přítomen nejen v Eucharistii, ale je s námi každý den“, dodává. Ještě je s námi i nyní zde v Buffalu“. Od osmého století bylo uznáno 130 eucharistických zázraků, poslední v Polsku roku 2013.

 

Marco Tosatti, Nuova Bussola Quotidiana