Menu


Já nic, já muzikant

 
Ještě před 16 měsíci patřil řád františkánů Neposkvrněné k nejvíce kvetoucím řádům a chloubě církve. Tento mladý řád kanonicky zřízený v roce 1990 osvědčoval tendence zcela opačné, než jakými se vyznačují jiné řády. Ve snaze vrátit se k původním kořenům františkánského řádu objevil poklady církve a vrátil se k původnímu ritu slavení mše svaté.To byl hlavní důvod, proč upadli v nemilost. (viz) (viz)
                                                 
Od července 2013 však řád podléhá komisaři kapucínovi Fidenzio Volpimu, kterého dosadil papež František . Je to jeho velký přítel.
Aniž by o tom vůbec jednal s předsedou italské biskupské konference kardinálem Bagnascem, jmenoval František novým sekretářem IBK jiného svého přítele: biskupa Galantina. Tento nový funkcionář se vyznačuje velkou samostatností a pokládá za samozřejmé, že udržuje své zvláštní kontakty s Vatikánem zcela mimo svého předsedu. Vyjádřil se velmi nepříznivě o ochráncích nenarozeného života, kteří hájí právo každého člověka na život a modlí se před potratovými klinikami růženec.
                                              
Tento papežův důvěrník si dovolil pozvat o své újmě komisaře Volpiho na podzimní zasedání biskupské konference se zvláštní záměrem, který biskupové pocítili v přestávkách jednání: Volpi přesvědčoval jednotlivé biskupy, aby nepovolovali inkardinaci do své diecéze františkánům, kteří vzhledem k současné situaci v řádu chtějí jeho řady opustit. Františkáni tak mají být přinuceni, aby setrvali v řádu. Tito mniši prý „hrozí komplotem proti papeži Františkovi“ a tomu chce věrný komisař Volpi zabránit. Sekretář Galantino vyvinul v tomto směru vlastní iniciativu a vypracoval sám oficiální dopis italským biskupům s výzvou, aby žádného františkána Neposkvrněné neinkardinovali. O všech takových „pokusech“ mají hned informovat komisaře Volpiho.
 
Za účinný prostředek převýchovy odbojných mnichů pokládá Vopli zřejmě nařízení, že mohou ve svém řádu slavit liturgii výlučně podle Novus Ordo.
 
O poměrech v současné církvi vypovídá i tato epizoda: 21. listopadu zařadil Bergoglio do svých „perel“ obvinění kněží, jakoby vyvěšovali na kostelní vrata ceníky, za které udělují věřícím svátosti. Těžko říct, kde se František s takovým oznámením setkal. Ještě týž den odpoledne kardinál Bagnasco vydal informaci, že svátosti nejsou v žádném případě na prodej, a pokud někde věřící věnují své dary, je to forma, jakou přispívají na hmotné potřeby církve. Na to ihned reagoval mluvčí biskupské konference: „Jakýkoliv způsob výkladu výroku předsedy biskupské konference, jako by šlo o opozici vůči papeži Františkovi, je zavádějící“.
 
O to, aby kritika na adresu Františka nebyla zavádějící, dokáže se dotyčný postarat sám. Pozve si své spřízněné novináře, aby mu tuto kritiku předložili ve vhodných otázkách a v odpovědích vysvětlili veřejnosti, že všechno je ve skutečnosti jinak. Alespoň z Bergogliova pohledu: „Já nic, já muzikant!“

                                                                                                          katholisches.info