Heretické tvrzení papeže Františka
Oprávněnost trestu smrti je uznanou pravdou víry de fide tenenda, definovanou řádným magisteriem církve jako trvalou a nezměnitelnou. Kdo tvrdí, že hrdelní trest je sám v sobě zlý, upadá do hereze.
Nauka církve o hrdelním trestu byla písemně formulována 18. prosince 1208 papežem Inocencem III, který tím odsoudil učení Valdenských: «De potestate saeculari asserimus, quod sine peccato mortali potest iudicium sanguinis exercere, dummodo ad inferendam vindictam non odio, sed iudicio, non incaute, sed consulte procedat» ( Enchiridion symbolorum,definitionum et declaratium de rebus fidei et morum, a cura di Peter Hünermann S.J., n. 795).
O světské moci prohlašujeme, že bez smrtelného hříchu může vykonávat hrdelní trest, když tak postupuje nikoliv z nenávisti, nýbrž na základě rozsudku, nikoli jako z pomsty a nerozumně, ale uváženě.
Stejný postoj zaujímá Katechismus tridentského koncilu Část III n. 328. Papež František však trest smrti pokládá za nepřípustný a popírá tak neomylnou pravdu definovanou učitelským úřadem církve. Odvolává se přitom na změněné sociologické podmínky.
Podle učení teologů a moralistů v průběhu staletí od sv. Tomáše Akvinského až k sv. Alfonsi z Liguori církev vždy zastávala, že trest smrti je odůvodněn nejen nutností chránit společnost, ale také zásadou odplaty, neboť obnovuje porušený mravní řád a má smírnou hodnotu, tak jako smrt dobrého lotra, která ho spojila s obětí Našeho Pána.
Restrikt papeže Františka se opírá o teologický evolucionismus, který byl odsouzen již sv. papežem Piem X. v encyklice Pascendi a Piem XII. v encyklice Humani generis. Podobně v jako případě odsouzení antikoncepce se neopíráme o teologické názory, o kterých je možno diskutovat, ale o morální pravdy, které patří do Depositum fidei které je a zůstává závazné pro všechny katolíky. Je třeba si přát, aby teologové a pastýři církve co nejdříve intervenovali a veřejně korigovali těžký omyl papeže Františka.
Podle Roberto de Mattei in LifeSiteNews 3. srpna 2018
