Menu


Diskriminovaní křesťané

                                                                                              10.12. 2018

Stařenka nás učí, jak je třeba reagovat

 

Zatímco stát Illinois staví po boku Vánoc sochu ďábla, školy zavádějí cenzuru, která zakazuje fotografii Santa Klause, jak rozjímá nad Ježíškem, jedna 85letá stařenka brání obraz Panny Marie Guadeloupské, umístěný na jejím domku. »Dříve než ho odstraníte, musíte mě zabít, a dokud mám dvě ruce a dvě nohy, neudělám to!« Jaký je rozdíl mezi křesťanskými relativisty a touto ženou?

Není to vtip, ale stát Illinois akceptoval požadavek sekty Satanic Temple, a vystavil uprostřed své hlavní haly Satana, který svádí Evu, aby si utrhla jablko, a nahradil tak všechno, co představují Vánoce. První ustanovení Ústavy v relativistické Americe, asi to nejdůležitější v dějinách tohoto národa, garantuje svobodu náboženskou a svobodu projevu; je interpretováno tak, že jakékoliv dobro a zlo jsou postaveny na stejnou úroveň. I když ve skutečnosti tento zmatek nezpůsobuje nic jiného, než že zvýhodňuje to druhé.

Stačí poukázat na to, že zatímco na sociálních sítích jdou obrazy všeho druhu včetně násilnictví na první pohled, nedávno facebook zamazal obrázek, jak starý Děda rozjímá nad Ježíškem v jeslích. „Proč?“ zeptáte se. Správa sítí upozornila autory, aby dříve, než něco na síti zveřejní, byli si vědomi, že budou automaticky zamazány fotografie, které by mohly představovat násilný obsah a samotné násilí. Kdoví, co si představovali autoři, jaké násilí měl znamenat onen Děda na jesličkami.

Samozřejmě je velmi rozšířená podobná mentalita, která nejdříve postavila zlo na stejnou úroveň jako dobro, takže je možné je snadno zaměňovat. Dokazují to epizody, které se opakují kolem každých Vánoc, jako ředitel základní školy v Nebrasce, který zakázal vystavovat jakýkoliv symbol vánočního charakteru a zpívat písně, které by mohly připomínat Ježíšovo narození. Dokonce nařídil, že nechce vidět ani tradiční cukroví ve tvaru „J“, tedy Ježíš, s červenobílými proužky, symbolem jeho krve a jeho zmrtvýchvstání.

Zatímco toto všechno se děje v USA či Itálii, všechno to, co je křesťanské, nevyjímaje poselství milosrdenství Boha, který se rodí a je položen v jeslích, aby spasil lidstvo, je pronásledováno a likvidováno jako nějaký násilník, v USA jedna prostá 85letá stařenka ukazuje, jaké je její přesvědčení, za něž je ochotna bojovat až do konce. Ukazuje tak, jak je třeba vzdorovat násilí.

Stařenka Millie Francisová bydlící na Floridě v jedné vesnici v dřevěném domku byla vyzvána místní správou, aby odstranila desku, která kryje jedno okno a zobrazuje P. Marii Guadeloupskou. Ale ta odpověděla pramálo vstřícně: »Nejdříve byste mě museli zabít, protože nemáte co poroučet staré ženě, aby udělala něco takového... dokud mám dvě ruce a dvě nohy, tak to neudělám!«.

Ohromuje nás síla této chudé ženy, jejíž víra nejen během modlitby v kostele způsobila, že byla inspirována, aby vystavila na svém domku mariánský obraz, ale i k tomu, aby jednala. »Půjdu k soudu, bude-li to třeba, je tolik věcí, které jsou vystavovány, ale naléhají na mě, protože jsem katolička«, vysvětluje žena, jejíž advokát potvrdil, že klidně smí nahradil okno obrazem. Ale místní správa zdůrazňuje, že žena provedla změnu, která už překročila povolený časový limit. Ale advokát pokračuje, že »paní Francisová nejen práci skončila včas, ale neexistují pravidla týkající se výzdoby fasád«.

Konec konců, i když možnost jít k soudu jí v jejím věku nepůsobí žádné potěšení, žena nerezignovala z možnosti oslavovat Vánoce (a postavit k obrazu svíce) jen proto, že někomu to není milé. Prohlásila: »Řekli, že budu muset uhradit soudní výdaje, když při vyhrají. To nemohu připustit. Potřebuji pomoc a nevím, co se mnou bude, ale obraz neodstraním«.

Je jasné, že jedině víra a jistota, že dobro je jen jedno a totéž pro všechny a že její víra nikomu nemůže uškodit, tím méně šířit nenávist, může dovolit křesťanu, i když nic nemá, aby se nedal zlomit mocí. A je možné, že jestliže se nám zdá, že tato reakce neplatí za tu nejvyšší, je to proto, že my křesťané jsme tak ovlivněni relativismem, že pochybujeme i o této věci.

Benedetta Frigerio, Nuova Bussola Quotidiana