Menu


Conchita Armida matka kněží blahoslavenou

 

                                                                 Sobota 4. května 2019

                                                    

V bazilice Naší Paní Guadaloupské v Mexiko City byla prohlášena za blahoslavenou ctihodná služebnice Boží Concepcion Cabrera de Armida zvaná Conchita. Je to první mexická žena laička pozvednutá k úctě oltáře. (8. 12. 1862 – 3. 3. 1937).

Její hrdinské ctnosti uznal Jan Pavel II. v roce 1999. Jako zázračné bylo uznáno uzdravení padesátiletého Jorge Treviño Gutierreze, který trpěl od svých 15 let pokročilou multiplexní sklerózou a ctihodnou Conchitu prosil spolu se svou manželkou o uzdravení. Po mnoha modlitbách, kterých se účastnili řeholníci a řeholnice kongregací, které za svého života založila, měl s ní Jorge ve snu rozhovor a ráno se probudil zcela uzdraven.

                                                

Zázrak, který se stal již před deseti lety, uznala mexická biskupská konference v červnu 2018: »Můžeme potvrdit bez jakýchkoliv pochybností, že dějiny katolické církve v Mexiku jsou bez Conchity nepochopitelné. Ať už to byla díla apoštolátu, nebo její teologické spisy, to vše představuje bohatství pro katolickou víru«. Víru hájila Conchita i s ohrožením vlastního života v období zednářského pronásledování církve, kdy u sebe ukrývala ohrožené kněze a řeholníky.
                                                                     
                      

Díla Kříže

Tato vdaná žena, matka devíti dětí, je velikou mystičkou, která po sobě zanechala 66 svazků rukopisů o přijatých zjeveních a založila pět institutů zvaných Díla Kříže.

1. Apoštolát Kříže pro laiky, řeholníky a kněze, kteří usilují o posvěcení všech úkonů svého života v jednotě s ukřižovaným Ježíšem;

2. Kongregace řeholnic Kříže a Svatého Srdce Ježíšova, řád kontemplativního typu, jehož hlavním posláním je ustavičná adorace na odčinění urážek Nejsvětějšího Srdce;

3. Sdružení Lásky Nejsvětějšího Srdce Ježíše Krista pro laiky, kteří touží šířit ve světě ducha řeholnic Kříže;

4. Bratrstvo Ježíše Krista Kněze jako sdružení kněží;

5. Misionáři Ducha Svatého jako kněžská řeholní a misijní společnost.

Ústředním poselstvím nové blahoslavené jsou právě zjevení o Duchu Svatém spolu s jejím duchovním mateřstvím vůči kněžím, která přijala od Ježíše Krista a předala je církvi.

První mystické zkušenosti

                                                 

Narodila se jako sedmé dítě zámožné, ale prosté a hluboce věřící rodiny. Mládí prožívala jako mnoho jiných dívek, milovala plesy, slavnosti a jiné zábavy, ale vždy si uchovávala živou víru, která jí dala poznat prázdnotu světských zálib. V 21 letech uzavřela sňatek s manželem Františkem a vyžádala si od něho svobodu denně přistupovat k svatému přijímání. Díky trpělivosti a modlitbě dosáhla úplného obrácení svého manžela, který byl původně velmi prudké povahy. První mystickou zkušenost zaznamenala ve svých 27 letech, kdy k ní Ježíš zcela jasně promlouval a sdělil jí: »Tvým posláním je zachraňovat duše«. Po naplnění tohoto poslání, ve kterém pokračuje i v nebi, následovala Ježíše na cestě kříže, zcela odevzdána do Boží vůle.

Odloučení od afektů

Aby uskutečnila svůj obrat od časných citů k věčnému dobru, přikázal jí Ježíš, aby se »před svatostánkem pohroužila do usebranosti ve své duši, protože tam pro ni sídlí Duch Svatý. Nikde jinde nehledej své radosti, útěchy a odpočinek, nikde jinde je nenajdeš.« Pán jí uložil, aby všechna svá utrpení obětovala podle příkladu Panny Marie: »Pokaždé, když moje nejsvětější Matka zakoušela bolest z odloučení ode mne – což trvalo ve skutečnosti ustavičně - obětovala to ihned Otci pro dobro světa a rozkvět církve. Tento apoštolát utrpení, apoštolát kříže a samoty, byl nejplodnější etapou jejího života a vylil z nebe na zemi řeky milostí«.

Z jejího souhlasu s Božím dílem vyplývá její duchovní mateřství k velkému počtu synů, zvláště kněží. Ježíš jí řekl: »Miluji služebníky mé církve jako zorničku svého oka, působí mi velkou bolest, když urážejí to, co by měli nade všechno milovat«. «Jestliže ďábel ovládl prostor mé vinice, je to pro nedostatek svatých služebníků na této vinici. Příčinou jsou kněží vlažní, prostopášní, zesvětštění, kteří se nechali proniknout současným prostředím světa, místo toho, aby se přetvořili ve mne«.

Proto Ježíš žádal Conchitu, aby umřela sama sobě a pomáhala mu posvěcovat kněze, aby byli »druhým Ježíšem«.

Nové Letnice ohromí svět

Požadavek zasnoubení bolesti – přijímané - s láskou Ježíš vyložil Conchitě jako předpoklad a nezbytnost nového příchodu Ducha Svatého, který »nastoupí svou vládu tehdy, až také utrpení a křiž opanují duše«. Důsledky odmítání Boha velkou částí lidí jsou zřejmé: svět se utápí, protože se vzdaluje od Ducha Svatého. Všechno zlo, které ho stíhá, má zde svůj původ. Lék je možno nalézt u Něho. On je Těšitel, dárce všech milostí, pouto spojující Otce a Syna. Celý svět nechť vzývá Ducha Svatého, aby nastoupilo jeho království. Jemu patří poslední etapa lidských dějin, proto ho musí svět uctívat a oslavovat«, řekl jí Ježíš. Každý věřící nechť modlitbami, pokáním a slzami vzývá Ducha Svatého. S touto žádostí spojil Ježíš svůj zvláštní slib: »On přijde a znovu viditelně sestoupí, ohromí svět a povznese církev ke svatosti«.

11. března 1928 svěřil Ježíš Conchitě toto proroctví: »Jednoho dne, který není daleko, v centru mé církve u Svatého Petra se uskuteční zasvěcení světa Duchu Svatému a díky tomto božskému Duchu se vylijí milosti na šťastného papeže, který toto zasvěcení vykoná«.

                                          Viz také

Více na toto téma:

Conchita Armida: Duchovní deník matky rodiny. Matice Cyrilometodějská Olomouc 2001

Conchita Cabrera di Armida: Pán Ježíš o svých kněžích. Matice Cyrilometodějská Olomouc 2010

                                                                     
                                              Bazilika Panny Marie Quadalupské