Co se stalo zde, přijde zítra k vám
Po osvobození Mosulu se hromadí důkazy o pronásledování křesťanů během tříleté okupace ISIS. Jako poslední byl nalezen hromadný hrob s těly desítek zavražděných křesťanů. 90% kostelů bylo zbořeno. „Totéž se stane s vámi na Západě“, upozorňuje místní kněz.
Zdá se, že pronásledování křesťanů v Iráku nebere konce. I když se o tom nepíše, aby nevznikal dojem, že se jedná o vyvolávání hrůzy, přicházejí děsivé zprávy. Poslední je o odhalení společného hrobu asi čtyřiceti křesťanů, který objevila Jednota pro lidovou mobilizaci (Pmu) nedaleko Mosulu. Nachází se v někdejší islámské pevnosti a obsahuje těla žen, mužů i dětí pravděpodobně zajatých před několika měsíci; byli narovnáni do jámy jako dřeva na spálení. Jedno tělo na druhé, je to děsivý obraz.
Těla měla takřka všechna na krku křížek. Křesťané, nevinné oběti. Mosul byl cílem islamistů téměř tři roky, od prvního dne existence islámského státu, který vyzval křesťany: Jděte pryč, nebo vám uřežeme hlavy. Mosul jako Qaraqosh na Ninivetské planině, byl první, na nějž islamisté vztáhli svou smrtonosnou ruku; byla zde obilná pole, dílny, bary, kavárny, herny a symboly „moderního života“. Pak bylo město okupováno a během několik měsíců napsal New York Times editorial, ve kterém si kladl otázku, zda to nebude představovat konec křesťanství na Středním Východě.
Syrsko-pravoslavný biskup Mosulu Mar Nicodemus Dawod Shraf v interview v říjnu 2014 s pláčem řekl: Vtrhli k nám Tataři, Mongolové, Hulagové, ale nikdy jsme nepřestali oslavovat san Shumiho. Tento rok poprvé jsme byli nuceni modlit se venku před kostelem, jak v Mosulu, tak v okolních vesnicích. A aby obrátil pozornost k lovu džihádistů na křesťany přímo v jejich domech, dodal: není zde již lidská důstojnost a čest, opravdu, toto je národ bez Boha. Ale také všichni ti, kteří apelují na lidská práva, nemohli zapřít: viděli, co s děje s naší ubohou populací (utečenců do Kurdistánu). Viděli, co se stalo, a jak bídně žijeme. Prosili jsme je, pomozte nám, než přijde zima a začnou deště. Ale neudělali pro nás nic.
Mezitím věci pokročily a byly objeveny hromadné hroby povražděných křesťanů, znesvěcené mrtvoly, kterých je na stovky. New Arab publikoval sérii fotografií, které zvěčňují mrtvoly naskládané v otevřených rakvích. Dramatické na tom je, že ani jako mrtví nepřestávají být pronásledováni. Svědectví, která se dostala na Západ, vyprávějí, o prvních dnech, o mužích, kteří běhali ulicemi a mávali zkrvavenými meči. Jak je možné, že se tak děje v XXI. století?
Pravdou je, že lidství v Iráku se nyní skrylo, jako nikdy. Ony zkrvavené meče byly prvními záblesky něčeho, co se nakonec ukázalo ještě v mnohem dramatičtější podobě, než máme odvahu si představit. Kostely, kláštery byly přepadeny a zbourány. Ale především kříže byly hanobeny a staly se terčem pro projektily. Na zdech v presbytářích se objevilo hrozivé poselství: „Kříž bude rozbitý“! A pak sochy Panny Marie s uraženou hlavou a tolik krve, krve křesťanů prolité na ulicích. 90% kultovních míst Islámský stát pobořil a zničil.
Je to veletrh bezbožnosti a hrůzy, který po sobě zanechali teroristé ISIS po svém vpádu do Ninivské nížiny, tlukoucího srdce iráckého křesťanství. A společný hrob v Mosulu je jen poslední strašnou epizodou. Otec Thabet, katolický chaldejský kněz, který slouží jako farář v San Adai, byl dotázán, zda tato zkáza představuje pravý Islám. „Ano“, odpověděl bez váhání. Ale na Západě se to nesmí říkat. Ve skutečnosti jedna část srdce antického křesťanství byla vyrvána z kořene. Ano, protože zdejší křesťanská církev, ať už katolická nebo pravoslavná, má své kořeny u samotných Ježíšových učedníků, i když si mnozí myslí, že křesťanství na Středním Východě je novinka posledních staletí. Jsou to tři roky, co křesťané začali být zabíjeni, pronásledováni a nuceni k útěku pouze v tom, co měli právě na sobě. A i když města jsou dnes více méně osvobozena, svoboda tu nadále schází. Požáry a nástrahy totiž neskončily.
Benedikt Kiely, katolický kněz z US, který založil Nazarean.org, organizaci, která pomáhá pronásledovaným křesťanům na Středním Východě, dříve než opustil Irák, kam se odebral jako misionář, vyprávěl, že ho jeden Arab chytl za ruku a řekl: „Dejte si moc dobrý pozor. To, co se stalo zde, přijde zítra k vám!“
Lortenza Formicola, Nuova Bussola Quotidiana
