Menu


Bergogliův převratný plán s Medjugorje

 

                                                           8. 8.  2014

Papež František svěří Medjugorje charismatikům?

Papež prý poslouchal s velkým zájmem a pak odpověděl: „Vedení, jako je v Medjugorje, se mi vůbec nelíbí: mnoho klábosení, a to mě nezajímá.“ Až potud část destruktivní. Záhy však přišla také konstruktivní, která je rovněž velmi riskantní: „Ale jestli mi zaručíte, že si vezmete k srdci vedení, půjdete tam sloužit mše, zpovídat a dělat mnoho dobrých skutků, tak to schválím“.

Antonio Margheriti Mastino

                                           

Je tam kvas, smíšené vzrušení, které zajímá svět charismatiků, Obnovy v Duchu Svatém. Pro manu, která sestupovala na jejich hlavu u svaté Marty. Jak si šeptá mnoho přímých svědků, samých charismatiků, prý jim tam František nabídl obchod století: „přidělit“ Medjugorje. Tedy vedení duchovní spirituality v Medjugorje, aby se odhlédlo od zjevení, do jehož záležitosti Svatý otec nechce vstupovat. Navíc: Papež prý váže uznání Medjugorje na přijetí charismatiků, kteří by se ujali vedení, pastoračního i duchovního. Něco jako změnit toto místo na centrum katolického pentekostalismu.

Již v listopadu minulého roku prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Gerhard Müller varoval americký episkopát před konáním konferencí a setkání s vizionářem z Medjugorje Ivanem Dragočevičem uvnitř v chrámech a v katedrálách. Týden nato sám papež František vystoupil tvrdě proti těmto fenomenům. Nejmenoval městečko, kde se třicet let mluví o zjeveních Madony, ale řeč o „vizionářích“ a o „poselstvích“ je více než výmluvná.: „Zvědavost nás nutká, že bychom chtěli slyšet, že Pán je tam nebo onde; nebo máme chuť říct: Znám jednoho vizionáře nebo vizionářku, který přijímá poselství od Madony. Ale podívej se, Madona je Matka! Všechny nás miluje. Není však vedoucí poštovního úřadu, aby posílala každý den poselství. Takové novoty vzdalují od evangelia.“ Slova, která zasela paniku mezi medjugorskými: báli se negativního soudu nového papeže.

Aby vyloudili ze sebe vzdech úlevy, přišla tato, ještě nikoliv zpráva, ale šuškaný hlas. V novinách všech bosenských fanoušků Medjugorje Today, který 18. ledna 2014 oznamuje, že komise pod vedením kardinála Ruiniho skončila svou práci; 20. ledna píše, že kardinál v Sarajevu Vinco Pulič si je jist, že do konce tohoto roku se František k případu vyjádří; 25. ledna, že papež přijal v této záležitosti jak Ruiniho, tak prefekta Müllera a čekal na konečný soud. Papež prý se 25. června soukromě vyjádřil „kladně“. Konečně 18. července přišla temná rána: dementi... což je vždy zpráva, která se objeví dvakrát.

V posledním článku v Medjugorje Today totiž P. Miljenko Steko, provinciál řádu františkánů v Hercegovině, kam Medjugorje spadá, uvádí, že se 25. června setkal s papežem v menze Santa Marta: mluvili spolu o případu vizionářů. Nicméně popírá, že by František řekl rozhodnutí o zjeveních. To mu totiž přisuzuje jeden americký kněz, který v Medjugorje 10 let celebruje: P. Kevin Devine. Na závěr mše – která je na youtube – tvrdí, že právě františkánský provinciál P. Steko mu sdělil: „Provinciál byl v Římě na setkání vedoucích řeholních řádů. Během tohoto pobytu v Římě spolu s mnoha dalšími mluvil osobně s papežem Františkem“. A pokračuje: „Papež ho přijal a provinciál mu vyložil: „Jsem inspektorem v oblasti, kde se nachází Medjugorje“. Odpověď papeže zněla: „Modlete se, abych brzy učinil správné rozhodnutí.“

Je to pouze zmatek, který způsobily různé jazyky protagonistů? P. Steko mluví srbochorvatsky, P. Devine anglicky, Bergoglio španělsky, ale s P. Stekem pravděpodobně mluvil italsky. Vzhledem k této jazykové mnohoznačnosti není jasné, jak se papež vlastně vyjádřil a jak mu dva spolubratři Steko a Devine porozuměli. Fakt je, že Steko popřel jakýkoliv skandál.

   P. Kevin Devine

Ony bláboly z Medjugorje se papeži nelíbí....

Co se opravdu stalo? Sebrané zprávy nám skýtají neurčitý obraz. A je možné, že ten horší. K dispozici jsou však přímí svědkové rozhovoru s papežem, všechen lid medjugorský, Obnova v Duchu Svatém (ODS), charismatici, členové modlitebních skupin a každodenních růženců, účastníci eucharistických adorací, někteří frátři. Celkem vzato, důvěryhodné osoby z katolického hlediska.

Jeden z nich vypráví: „Šli jsme na mši k svaté Martě, pak jsme se mohli zastavit s papežem Františkem, se kterým jsme šli do jídelní místnosti, abychom si přirozeným způsobem pohovořili jako staří přátelé. Náš průvodce, fr. Robert, kapucín exorcista, požádal papeže o slovo k případu Medjugorje.“

Papež poslouchal s velkým zájmem, pak odpověděl: „Vedení, které je v Medjugorje, se mi vůbec nelíbí: je tam mnoho blábolení a to mě nezajímá“. Až potud destruktivně. Ale hned přišla část konstruktivní, která je stejně hazardní: „Ale jestli mě ujistíte, že si vezmete k srdci vedení, půjdete tam sloužit mše, zpovídat a dělat mnoho dobra, já to schválím.“

Ale koho myslel oním „vy“? Hned to vyložil: Jestli zařídíte vy, v Obnově v Duchu svatém“, že zjevení nejsou nic důležitého, ale osoby, které tam přicházejí, budou vedeny k dobru, když to všechno zařídíte, já všechno svěřím vám a případ uzavřeme“. Vypadá to jako převod nemovitého majetku.


Dá jim jeden i druhý klíč od království?

Ale co chtěl papež říct tím „všechno vám svěřím … a případ uzavřeme?“ . A proč svědci mluví o slibu „schválení“? Chce papež schválit Medjugorje nebo schválit, že Obnova bude představovat duchovní pomoc, když přijme tento druh péče nad medjugorskou farností?

Smysl slov Svatého otce je tento: Jestliže budete zárukou vy, charismatici, a zavedete tam svou spiritualitu, aby se se upustilo od pravdy o zjeveních v Medjugorje, budu autorizovat tento kult jako legitimní a automaticky bude všechno ostatní jako pravé. Tedy to, co papeže tlačí, není nadpřirozený fenomén sám o sobě, ale jeho pastorační ohlas, a také, chtěl by přinést vodu do mlýna, pokud jde o jeho představu budoucí církve: přesunout všechnu katolicitu na jeden druh katolického pentekostalismu, charismatici jsou k tomu nejvhodnějším nástrojem a Medjugorje má být neuvěřitelným centrem a hnací silou.

U Bergoglia, jako vždy v jeho životě, není zájmem záležitost zjevení, ale je to otázka lidí, kterým je možno důvěřovat, kteří jsou k jeho zájmům kongeniální a přátelští. Již několik let jeho se přátelé rekrutují z okruhu charismatiků a pentekostálních z Buenos Aires a podle nich by chtěl přeformovat církev, kterou má na mysli, těm by chtěl svěřit jeden i druhý klíč od království.

že zjevení nejsou důležitá...

Ale ještě více pozdvižení vyvolává, že se jedná o papeže, pro kterého „zjevení nejsou důležitá“. Papeže opravdu nezajímá, zda se Madona v Medjugorje opravdu zjevuje, nebo je to jen bluf. Ten, kdo zná dobře Bergoglia, se tomu nediví. Vždycky tak smýšlel: k nadpřirozeným projevům je kritický, ne-li přímo skeptický, vychází z negativního předsudku. Jen pragmatismus ho může uspokojit. Dává to zřetelně najevo: Když se stal v jeho diecézi eucharistický zázrak, zakázal všechnu publicitu, prý proto, aby se zachoval „efekt překvapení“, kdyby se náhodou věřící zatoulal do kostela, kde je vystavená hostie, která se stala masem. A tak se stalo.

Připouští to v knize rozhovorů s rabínem, svým přítelem Abrahamem Skorkou: „Zakouším bezprostřední nedůvěru, když se setkám s případy uzdravení, zvláště když se jedná o zjevení a vidění. To jsou všechno věci, které mě staví do „sebeobrany“. Na adresu vizionářů a tajemství: „Bůh není zvláštní druh zpravodaje Correo Andreani (argentinský časopis), který by posílal poselství na pokračování... stačí ponechat prostor tomu, kdo je vybrán jako prorok s charakteristikami pravého proroka. Obyčejně to nejsou ti, kteří přicházejí a říkají, že mají psaní z nebe. Často musím zdiskreditovat mnohé, protože jde o falešné proroky...“ Pokud jde o osoby výjimečně citlivé na domnělé nadpřirozené zásahy: „Některé osoby pociťují určité věci, ale při korektní interpretaci to z důvodů psychické poruchy někteří zaměňují s proroctvím.“ Tedy není právě disponován pro mimořádné fenomény.

Ale vraťme se k „jednání“ u svaté Marty. Svědci, se kterými jsme hovořili, jsou přirozeně nadšeni. Nicméně, tento postoj Františka by vyzněl jako anomální, jestliže vezmeme v úvahu patnáctiletou práci komise pod předsednictvím kardinála Ruiniho, která od základu studovala problém Medjugorje. Úvahu si zaslouží také postoj prefekta Kongregace pro nauku víry.

Pokud jde o výsledky Ruiniho komise, chce se omezit na uznání plodů Medjugorje a zatím vědomě odhlíží od zjevení, která trvají a každý soud by byl předčasný. Pokud by mělo dojít k charismatickému zvratu, bylo by to více méně znásilnění vpadlé shora.

                                           

Lidé, kteří o věci debatují, argumentují: Říká to papež, tak je to správné. Dodávají, že podle papeže „s komisemi nebyl žádný problém“; jinými slovy: dělají to, co chce papež. Ostatním nezbývá než se přizpůsobit.

Antonio Margheriti Mastino

 

http://www.conciliovaticanosecondo.it/in-rete/papa-francesco-appalta-medjugorje-ai-carismatici/