Bergogliova blamáž v Chile neutichá
Biskup Juan Barros Madrid
Nepřijatelná papežova obrana chilského biskupa
Je to již více než týden, co papež opustil Chile, ale v této andské zemi zůstává hlavním tématem případ biskupa z Osorno Juana Barrose, který zůstává centrem polemik pro svou blízkost k jednomu diecéznímu knězi, těžce zapletenému do pohlavního zneužívání. Bergogliovy výroky opakované ještě na palubě letadla při zpáteční cestě, že nemá důkazy, aby mohl formálně vystoupit proti Barrosovi, pobouřily nejen kardinála O´Malleye, ale také velkou část chilského kléru. Proč? K pochopení je třeba se podívat, co všechno v tomto případě svědčilo o nevhodnosti jmenovat Barrose diecézním biskupem.
V minulých dnech hlavním tématem chilských novin byl otevřený dopis jednoho kněze, který tento příběh velmi dobře zná a byl jedním z těch, kteří Barrose veřejně obvinili.
Jedná se o P. Petra Kliegela, diecézního kněze, který poskytl deníku El Mostrador dopis adresovaný chilským biskupům, v němž odhaluje drama diecéze, která zažila těžký případ pedofilie a současně projev laxnosti nejvyšších prelátů při jeho odhalování.
»Cítím nutnost obrátit se k vám, biskupové, po těchto dnech naplněných návštěvou Svatého otce«, píše autor.
P. Kliegel působí v městě Osorno již 52 let. Církev v tomto městě postihla v posledních třech letech hluboká krize, pro kterou se změnila na „polní nemocnici“, o níž mluvil papež v roce 2014.
»Bratři biskupové, moje křesťanské svědomí mě zavazuje mluvit upřímně pod břemenem bolesti a citů mnoha věřících, ačkoliv mi bylo uloženo, abych mlčel. Neboť rozpor mezi slovy a skutečným jednáním hierarchie dosáhl bodu, kdy takové mlčení není přípustné.
V těchto třech letech nám nunciatura i Vatikán na mnoho našich výzev nedaly žádnou odpověď. A neučinil tak ani Svatý otec. Jednalo se s námi jako s loutkami. Nemám právo nikoho soudit, ale nebrat vůbec v úvahu hlas obětí sexuálního zneužívání a nevyvodit z toho důsledky, je těžký zločin. Obětem je třeba věřit, ať už jsou to ty, které se soukromě setkaly s papežem, nebo ty, které veřejně promluvily. Označit za pomluvu svědectví některých z obětí, je naprostá nehoráznost. Především když takové obvinění zazní z úst kardinála Errazurize (arcibiskupa v Santiago)«. Podle názoru tohoto kněze tímto jednáním uráží nejen diecézní společenství, ale celou chilskou církev.«
Pisatel pak cituje Františkovo vystoupení v Palazzo dell Moneda, kdy vyslovil bolest a hanbu nad nenapravitelnou škodou způsobenou dětem příslušníky kléru. Obvinil biskupa Barrose, že se během celé papežské návštěvy schovával za papeže, ale za celou dobu tří let nebyl schopen se setkat s Juanem Carlosem Cruzem, jednou z obětí kněze Karadimy a vyjasnit případ v přítomnosti nás kněží a jáhnů. Pastýř, který se vyhýbá nepohodlným a kritickým situacím, nemá srdce pro své stádo. »Je pro mě proto nepochopitelná a nepřijatelná záštita, jakou Svatý otec poskytuje takto jednajícímu pastýři. Církev, která se presentuje jako svědomí lidstva, má morální povinnost aplikovat morální kritéria s maximální evidencí«.
Ale Barrosovi, který je stále terčem tvrdých ovlivnění, scházejí také četné předpoklady, aby mohl vykonávat poslání pastýře, neboť při jeho jmenování byly silně podceněny. Historické prostředí, ve kterém se náš biskup pohyboval více než 30 let, je stejné prostředí, které si veřejně pochvaluje jako příkladné, a přitom v něm jeden homosexuální kněz způsobil škody naší církvi a vyvolal pohoršení.
»Jestliže ani za třicet let nic nezpozoroval, dokládá to naprostou neschopnost objektivního pohledu na reálná fakta.« A na základě faktů vytýká autor Barrosovi, že představil papeži zcela falešný obraz situace v diecézi, jak to vyplývá z papežova dopisu, který byl nedávno zveřejněn. Jak to? »Vy biskupové jste mohli zcela jasně poznat osobně i historicky, jaké bylo počínání současného biskupa v Osorno a jaké bylo očekávání celé diecéze. Ale vědomě jste papeži představili fatální zkreslení, protože jste věděli, že papež se může mýlit, jak sám připustil v jednom rozhovoru.
Proto si církevní autorita »hleděla raději svých mocenských pozic, než aby dbala o nejvyšší zákon, jakým je spása duší. Jít za tímto cílem je nejpřednější morální povinností«.
Slova tohoto kněze odhalují pohled na to, co se stalo v Chile, a vysvětlují důvody, proč se Bergoglio tak zastává biskupa Barrose, i když se jeho jednání projevilo jako nepřijatelné. A díky tomuto aktu obžaloby by se měla objevit v jasnějším světle skutečná odpovědnost za současnou situaci, a pak by měly následovat i příslušné kroky.
Blamáž v Chile
Andrea Zambrano, La Nuova Bussola Quotidiana
