Menu


Autor "magické jednoty"

 

 

                                                      9.8.2017

Biskup Marcelo Sanches Sorondo, současný velký kancléř Papežských akademií a politické rámě papeže Františka, pochází z vrstev argentinské politické smetánky. Jeho dědeček byl ministrem vnitra a jeho otec Marcel Sanches Sorondo starší, známý politický publicista a pravicový nacionalista, patřil k vedoucím osobnostem politického puče 1955. Kandidoval na funkci prezidenta, ale v poslední chvíli nakonec neuspěl, protože mu údajně chyběla podpora židovské obce.

Sanches Sorondo mladší byl ve 26 letech vysvěcen na kněze a ihned odešel do Itálie, kde nastoupil akademickou dráhu podobně jako jeho předkové. 1976 se stal profesorem filozofie dějin na Lateránské univerzitě. 1987-1996 byl děkanem filozofické fakulty a v roce 1988 se stal členem Papežské akademie sv. Tomáše Akvinského. Papež Jan Pavel II. ho jmenoval kancléřem Papežské akademie věd a 2001 ho vysvětil na biskupa. Po dlouhá léta se choval celkem nenápadně. Pěstoval „akademický turismus“, jezdil na kongresy a konference. Jeho hodina udeřila s nástupem Bergoglia. Stal se rázem hlavním aktérem argentinského pontifikátu.

Šíří v církvi neslýchané dvojznačnosti z oblasti kultury smrti, sterilizace, potratů v duchu světových politických agent pod pláštěm změny klimatu. Jako politický poradce zajišťuje Bergogliovi mezinárodní kontakty s levicovým establishmentem, zvláště v mezinárodních institucích. Do jeho sítě patří Bernie Sanders, senátor USA, kterého by Bergoglio nejraději viděl v Bílém domě, Jeffrey Sachs, Paul R. Ehrlich z Global Footprint Networ a John Boongarts z Population Council und der Rockefeller Fundation , oba zastánci kontroly porodnosti a redukce obyvatelstva a další. Oživil tak úspěšně obehrané neomalthusiáství. V listopadu budou mít další „vatikánský sraz“. Potraty přechází jako maličkost podobně jako jiné „detaily“.

Žije ve Vatikáně spíše jako podnikatel než duchovní. Má přitom dost času vměšovat se do argentinské politiky. Podle Infovaticana se vyznačuje ošklivým argentinským charakterem jako bezohledný despota vůči podřízeným, zvláště ženám. Nežije vůbec jako kněz, ani neví, jak se mše celebruje a nezná breviář. Bylo velmi komické, když se měl jednou účastnit mše svaté a projevil naprostou neznalost jejích podstatných částí.

Takováto kariéra představuje zcela evidentně dlouhodobý systematicky sledovaný úkol: vloudit se do církve, otočit její poslání do protisměru a zařadit ji do služeb Satanova finálního tažení proti Bohu a lidstvu. Tento cíl svého podvratného podnikání dal veřejně najevo, když ho vyzvedl jako světodějný historický úspěch ve svém nedávném prohlášení o magické jednotě lidstva, která spočívá v dosažení radikálního obratu v zaměření Vatikánu. Hraje si dokonce na nejvyšší autoritu, když „lidmi zaviněné oteplování“ označil za součást Bergogliova učitelského úřadu.

8. září mu bude 75, ale není sporu, že ve svých tak světově důležitých funkcích nadále setrvá.

Komu slouží muž, který neslouží Bohu a už mu nezáleží ani na beránčím rouchu? Zbývá jen jedna možnost. Tercium non datur

Pramen: Katholisches, Infovaticana