Menu


Ateismus se odsoudil k vymírání

 

                                                                

Již v roce 2011 dospěla Friedrich-Schiller-Universität v Jeně pod vedením sociálního vědce Michaela Blumeho k závěrům, že společnosti, ve kterých převažují bezvěrci, jsou ohroženy vymíráním. Věřící národy mají zřetelně vyšší porodnost. V těchto dnech byla publikována v Evolutionary Psychology Science studie, která tuto tézi potvrzuje. Ateismus je ohrožen vymíráním a nemá schopnost přežití.

Vědci Lee Ellis, Anthony W. Hoskin, Edward Dutton a Helmuth Nybor napadli tézi o expanzi ateismu.

»Více než jedno století předpovídali sociální vědci zánik náboženského přesvědčení a jeho náhradu vědeckými a přírodovědeckými názory. Je to předpověď známá jako hypotéza o nezadržitelné sekularizaci.«

Skepsi proti takovému přesvědčení potvrdily výzkumy univerzitních studentů v Malajsii a USA, které prokázaly, že ti, kteří se neztotožňují s žádnou vírou, se stávají menšinou.

Je to ironie osudu, že antikoncepční metody vyvíjejí především ateisté a tyto metody přispívají tak k tomu, že jejich počet bude v dalších generacích stále více redukován. Je možno statisticky prokázat, že náboženští skeptikové mají méně sourozenců a plodí méně dětí, než jaký je všeobecný průměr. Lidé s náboženským přesvědčením mají četnější potomstvo.

»Ateismus v 21. století bude prožívat konstantní úbytek také v průmyslových státech, zvláště v Evropě.«

Je skutečností, že rodiče se silnou a zdravou vírou na základě svého osobního svědectví jsou schopni předávat svou víru další generaci. Rodiče bez náboženského přesvědčení mohou předávat jen neuspokojující relativismus, který člověk brzy odkládá, když přijde do styku s autentickým významem křesťanství. Ateismus nikdo nenásleduje pro nadšení nebo uspokojující zkušenost.

Vyšší plodnost v řadách věřících není náhoda ani abstraktní plnění povinnosti, nýbrž je to zvláště u křesťanů pozitivní životní pohled, který se neomezuje na pouhé přežití a sleduje širší horizont. Věřící rodiče předávají svým dětem život, protože vidí a oceňují jeho konkrétní smysl. Existence je pro křesťana pozitivní, chtěná Bohem, který se sám stal člověkem.

Relativističtí skeptici vidí svět spíše negativně a neshledávají hlubší smysl ani ve vlastní existenci ani v existenci světa. Představa, že my sami i svět jsme produktem náhody, je brzdou v předávání života. Studie dokládá, že sekularizace západní společnosti postupuje shodně s šířením egoistického individualismu.

Filozof Philippe Nemo, který je pokládán ve Francii za nejlepšího znalce Friedricha Hayeka, píše ve své knize „La belle mort de l‘athéisme moderne“ (Paříž, 2013) (Krásná smrt moderního ateismu):

»Ateismus vymírá přirozenou smrtí. Nesplnil své sliby. Není schopen jmenovat lidstvu rozumný důvod k životu.«

Giuseeppe Nardi Katholisches.info