Menu


Anselm Grün - příkladně bergoglizovaný

 

Benediktinský mnich Anselm Grün má rostoucí problémy s pravověrností

Spolu s bývalým předsedou rady evangelické církve Nikolausem Schneiderem vydal knížku „Luther ze společného pohledu".

                                                                

Katholisch.de - platforma německé biskupské konference - uveřejnila s tímto přeplodným spisovatelem rozhovor, který vedla Margret Nußbaumová.

Přijímání pro všechny

Prví otázka zněla: Jaký je Váš postoj ke společné Večeři?

K tomu  P. Grün:

Když pořádám v domě pro hosty v našem klášteře v Münsterschwarzachu kurzy, vždy výslovně všechny zvu, aby přišli k přijímání, protože někteří evangeličtí křesťané se zdráhají. Ale když je pozvu, rádi přijdou. Že katolický kněz slaví eucharistii poněkud jinak než evangelický, to odpovídá představám jednotlivých konfesí. Důležitá je víra, že Ježíš je v hostii přítomen. K tomu patří konsekrační slova: „To je moje tělo“, „To je moje krev“. Když je toto dáno, nic nehovoří proti společné Večeři.“

I když se oba autoři v tomto zásadně různili, nevidí v tom Grün žádný rozpor, ačkoliv Martin Luther zdůrazňoval nepřekonatelný protiklad a hanobil mši svatou, jak mu to napovídal ďábel. Mnichovi z Münsterschwarzachu nestojí Lutherovo zavržení kněžského svěcení, oltáře a svátostí pokání ani za jedno slovo. Nevysloveno také zůstává, co chápe pod společným pozváním. Po politickém heslu „manželství pro všechny“ může zřejmě následovat i „přijímání pro všechny“.

Mariánská úcta?

Druhá oblast, kterou protestantismus rozhodně odmítá, je mariánská úcta, ale pro Grüna opět kein Problem!

„Maria je typ vykoupeného člověka. A to, co je řečeno o ní, platí pro nás všechny. Neposkvrněné početí není nic jiného než to, co je řečeno v první kapitole listu Efezským: „My všichni jsme byli od počátku světa Kristem vyvoleni, svatí a neposkvrnění“. To tedy neznamená, že Maria je něco zvláštního a my jen ubozí hříšníci. Tak se to bohužel interpretuje, ale to není katolická dogmatika.“

Podle katolické dogmatiky není tedy Panna Maria „nic zvláštního"?


Dobrá reformace, špatní papežové, s výjimkou současného!

Není tedy divu, že Grün vidí  reformaci v podstatě docela pozitivně.

Papežové a biskupové byli tehdy nepřizpůsobiví a skrývali se za svou moc. (…) Je to jistě výzva reformace pro katolickou církev, aby se příliš neschovávala za moc. V Římě je totiž stále ještě konzervativní myšlení – nikoliv ovšem u současného papeže!“

Dogma o neposkvrněném početí? To dejte pryč!

V mariologii jsou přehnané tendence. Čistě logicky bych řekl: dejme to pryč. Ale nyní, když už k tomu došlo, zůstává otázka, jak to můžeme interpretovat, aby to souhlasilo.“

Grün nechce mít samozřejmě nic společného s poselstvím  Panny Marie před sto lety ve Fatimě.: »Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí!«

Pro Grüna to totiž znamená toto:

Musím nicméně dodat, že v katolické církvi existují určité agresivní formy mariánské úcty, které jsou nepříjemné, velice konzervativní a infantilní.“

Katlolisches






Transparentní účet na provoz stránek 2702644352/2010