Menu


Velikonoční oktáv

                               

Jako všechny významné církevní slavnosti trvá i největší svátek roku osm dní, které jsou v církevním kalendáři jako jeden velký slavný den. V tomto případě je oktáv navíc těsně spjat s novokřtěnci, pro které byl celý tento dlouhý den závaznou slavností. Proto také mají jednotlivé dny oktávu své vlastní mešní formuláře. Protože novokřtěnců bylo mnoho a celou dobu nosili svá bílá křestní roucha, bělalo se to jimi v chrámech výrazně, a proto se tyto dny nazývají „bílými“. Bohoslužby zdůrazňují praktické nábožensko mravní aspekty nadpřirozeného života: pondělí štěstí a radost, úterý moudrost, středa živé spojení se svátostným zdrojem nadpřirozené síly, čtvrtek jednotu, pátek kázeň plode Božího zákona a sobota vznešenou důstojnost křesťanského života.

Evangelia jednotlivých dnů přinášejí šest různých zpráv o zjevení Zmrtvýchvstalého. V sobotu, kdy přicházeli pokřtění do chrámu v bílém šatu naposled, je význam roucha zdůrazněn úryvkem o Petrovi a Janu, kteří spatřili v hrobě roušku z hlavy poženou odděleně (Jan 20,26). Na Bílou neděli se čte úryvek o zjevení „po osmi dnech“. Úryvky pro epištoly jsou vzaty ze Skutků apoštolských a tvoří jakousi závěrečnou instruktáž novokřtěnců. Pojednávají o duchovním nadpřirozeném obrození. Zdůrazňují především tři hlavní motivy: zmrtvýchvstání, křest a Eucharistii.

Záměrně jsou volena také „statia“, tedy místa konání bohoslužeb. V neděli je to velechrám St. Maria Maggiore, neboť Matka Boží měla největší spoluúčast na spásném vtělení, vykupitelském utrpení, a tím i na vykoupení. S tím souvisí i slavná mariánská modlitba Raduje se nebes Královno – Regina coeli, která zde také poprvé zazněla. V pondělí je zastavení u sv. Petra, proto je zde zařazeno kázání sv. Petra: V těch dnech povstal Petr uprostřed lidu...(Sk 10, 37) Také v evangeliu slyšíme: Pán vstal a zjevil se Šimonovi (Lk 24,35). V úterý se koná bohoslužba u sv. Pavla a obsahuje slavnou Pavlovu velikonoční řeč. Ve středu se věřící a novokřtěnci scházeli u sv. Vavřince, hrdiny mučedníka, který je dáván novokřtěncům za vzor pro svou vítěznou mučednickou smrt. V evangeliu je zmínka o pečené rybě - symbolu křesťanů. Ve čtvrtek je statio U dvanácti apoštolů. Odtud evangelium s příkazem Páně Marii Magdaléně: Jdi k mým bratřím a pověz jim. (Jan 20, 11 - 18).. V pátek je shromáždění u Královny mučedníků (Pantheon) Je to první pátek po krvavém Velkém pátku a jeho připomínka. V sobotu se novokřtěnci vracejí do Lateránské baziliky, aby zde svůj bílý šat odložili.

Po celý těchto osm dní se církev přímo v mešním kánonu modlí zvláštní modlitbu za novokřtěnce. I když tato zjevná péče o novokřtěnce již vymizela, neměla by ustávat naše modlitba za pokřtěné děti, které jsou v průběhu svého dospívání vystaveny obzvláště nebezpečným útokům Zlého a mnohé jeho nástrahám někdy na celý život podléhají. Modlitbu si zasluhují všechny duchovní plody, které přinesla doba kajícnosti a které prorokují závistivého Nepřítele k podlému pokušitelskému úsilí, jak to zakusil i náš Pána v závěru svého velkého postu.

Příklad této důmyslné a cílevědomé stavby tradiční liturgie nás vede také k zamyšlení, jak nedozírná a nenahraditelná by to byla škoda, kdyby všechny tyto poklady měly zmizet někde v zaprášených muzejních regálech, protože je nahradil výplod nikoliv staleté církevní tradice, ale elaborát vytvořený od zeleného stolu za aktivní spolupráce odloučených jinověrců.