Menu


V čem spočívá přetvoření v Krista

Lekce z kněžské univerzity  Ježíše Krista

Přišel jsem na svět, abych se stal pro člověka milováníhodným, abych orientoval jeho lásku k božským věcem. Je totiž možno tvrdit, že člověk je láska, je zrozen z lásky a do své vlastní podstaty má vtisknuto poslání být láska.

Láska, kterou očekávám od člověka a kterou mi člověk může dát, je reálný výron věčné Lásky, božské Lásky. Bez této lásky by Mě člověk nemohl milovat a Já hledám v této lásce to, co je v ní nejkrásnější: vůle milovat Mne. To, po čem dychtím, je svobodná vůle duše, tu jsem přišel na zemi hledat, chci ji zcela vlastnit, jen ona Mi poskytuje uspokojení. Vrcholný bod přetvoření člověka ve Mne spočívá právě v tom, že se sjednotí s mou vůlí, ať je jakákoliv.

Potřebuji vůli kněze, protože bez ní nemohu dělat nic ani v jeho prospěch, ani pro dobro duší; potřebuji upřímnou vůli jít v mých stopách, napodobovat Mne, zcela Mi náležet a milovat Mne, abych ho mohl učinit svým v rámci jeho přetvoření ve Mne.

Chci vůli kněze. Protože vůle je láska, je to podstata lásky. Onen svobodný úsudek, který jsem si nechtěl přivlastnit a který jsem Já sám člověku daroval, tuto vůli, kterou vždy respektuji, i když jsem Bůh, to je to, o co ho pro jeho dobro přicházím požádat těmito důvěrnými sděleními; a také, proč to neříct, protože mám hlad a žízeň vlastnit tuto vůli, která Mi má náležet z mnoha důvodů.

A chci, aby jim bylo zcela jasné: nedostatek této vůle je hlavní příčinou, která brání jejich přetvoření ve Mne; je to ta největší překážka pro splynutí jejich duší s mou duší, jejich srdcí s mým! Je to nesnáz, je to bariéra, která brání Bohu spojit se a slít kněze s věčným Veleknězem tím, že jsou v Něho přetvořeni.

V těchto sděleních jsem již naznačil mnoho překážek, ale dnes chci vyzvednout před jejich zrakem hlavní překážku svého spojení s těmito milovanými kněžími: jejich vůli! Chci tuto vůli, ryzí, vytrvalou, velkodušnou, absolutní, věrnou a milující. Jen za těchto podmínek může Duch Svatý pokračovat ve sladké a tak vytoužené práci přetváření kněží ve Mne.

Právě Duchu Svatému přísluší tato práce, kterou uskutečňuje dobrovolně v každé duši, a tím spíše v duši kněze. Jako dílo tohoto božského Umělce vznikne dokonalá kopie, protože to byl právě On, kdo Mě utvářel v lůně Mariině se všemi dokonalostmi a charismaty, jaké zasluhoval Člověk Bůh.

Jen Duch Svatý přetváří, obrozuje, zkrášluje a zahrnuje duše milostmi, nejen tím, že mě v nich fotografuje, ale že je přetváří ve Mne. To představuje jeho největší uspokojení pro zalíbení Otce a v duši, která se mu podvolí, která přijímá jeho působení a jeho pomazání, aniž by kladla odpor, uvádí do pohybu celou svou tvůrčí energii.

Ale samozřejmě pro toto tvůrčí a přetvářející dílo potřebuje Duch úplnou vůli kněze, láskyplné a důvěryplné sebeodevzdání do jeho rukou a v této vůli potřebuje živou a horoucí touhu přetvořit se ve Mne. Duch Svatý, ten nejohleduplnější a nejsvětější, nemůže jednat bez spolupráce duše, aniž by ona následovala jeho svatá vnuknutí.

Duch Svatý, který je velice něžný a ohleduplný, jedná vždy skrze lásku, ale také lásku vyžaduje a nechce jinou odplatu než lásku. Nechť kněží dají k dispozici veškerou svou vůli spojenou s mojí vůlí.

Kéž by Duch Svatý pohnul a strhl duše kněží svými láskyplnými vzdechy! A proto tyto vůle, z nichž mnohé jsou pyšné, jiné nezávislé, jiné arogantní a odbojné, ať se sjednotí, stanou pokornými, konečně ovládanými láskou (která je jedinou zbraní, kterou Já ve světě používám, neboť i mé tresty jsou projevy lásky), nechť vytvoří jednu jedinou vůli spolu s mou vůlí v Jednotě Trojice.

Den, kdy se tak stane, bude triumfem mé milované Církve a nesmírnou radostí pro mé Srdce. Podle míry této jednoty započne triumf a přetvoření kněžských duší ve Mne.

Tato jednota je podstatná jednota ryzí lásky, která tím, že se všichni kněží stanou jediným Ježíšem, přitáhne z nebe pohled a požehnání Otce pro Církev, pro národy a pro duše. Pak se Já sám vrátím na zem, protože moji kněží budou tvořit jediného Ježíše, jejich činnost bude moje činnost, jejich čistým posvěcujícím a sjednocujícím vlivem, který bude vlastně mým vlivem, se rozvine plně zář mé Církve, Panna Maria se bude usmívat něžností a Nejsvětější Trojice bude oslavena v duchu a v pravdě (CC 50, 282–291).

Přetvoření ve Mne nespočívá pouze v získání toho, co je na Mně zjevné

Maria byla vždy zrcadlem, které odráží mé Srdce se vším jeho utrpením, zatímco v její duši se odráží část mých vnitřních bolestí. Ona si byla vědoma hořkosti kalicha, který jsem pil ve prospěch člověka, a trpěla spojena se Mnou pro spásu duší a oslavovala tak mého milovaného Otce.

Během mého vnějšího umučení trpěla Maria některé hodiny; ale ona trpěla během celého mého života jiné mučení, které nikdo kromě Ní neviděl a které bylo mučednictvím nás obou. Můj život skončil na Kalvárii, moje vnitřní utrpení pokračovalo v Marii až do její smrti, aby Ona tak naplnila moji oběť a zanechala zde na zemi zárodek, který by se pak rozvíjel v jiných duších.

Je podstatou mystického vtělení dát duši možnost, aby dospěla k vrcholu přetvoření ve Mne, které je jeho nádhernou korunovací. Přetvoření
ve Mne nespočívá jen v tom, co je na Mně vidět, to znamená, že nezahrnuje pouze ctnosti a fyzické utrpení, ale je to přetvoření, které proniká k tomu, co má láska nejintimnějšího, nejdelikátnějšího a nejbolestnějšího, dává dospět duši k mému vnitřnímu umučení, k mým vnitřním a intenzivním bolestem, tam, kde objevuje pravý obraz mého Srdce naplněného hořkostí, vnitřního člověka, výkupnou bolest, která přivádí ke spáse tím, že usmrcuje, která dává duším život tím, že stravuje, která oplodňuje tím, že ničí, která triumfuje tím, že mě napodobuje.

To je smysl mystického vtělení: přetvoření ve Mne trpícího. Je to fáze velmi vysoká, nejvyšší a nejplodnější, protože je to nejplodnější přetvoření ve Mne. Sem dospěje jen málo duší, ale právě ony obdrží nejvíce bohatství pro druhé.

Já jsem nespasil svět jen skrze kříž na Kalvárii a prolitím své Krve. To byla pouze vnější pečeť mého života jakožto oběti, která se uskutečňuje na oltářích skrze Eucharistii. Nicméně podstatným pro spásu duší a celého lidského rodu bylo moje vnitřní umučení, které má počátek ve Vtělení a které se uzavřelo mou smrtí, ale mysticky dále pokračuje v mém milujícím a trpícím Srdci, aby získávalo milosti, dary a charismata pro moji Církev a pro duše. Je to velká milost vyvolení přidružovat k tomuto vnitřnímu utrpení další vyvolené duše, aby spojeny se Mnou a přetvořeny ve Mne pokračovaly zde na zemi v tomto vnitřním umučení mého Srdce a trpěly se stejným cílem a pro stejnou příčinu. (CC 251–257)

          Z knihy
          Conchita Cabrera de Armida:Pán Ježíš o svých kněžích str 285