Menu


Poselství Donu Gobbimi



                                                                                                                        18. října 1975

                                                                                                    Sv. Lukáše – evangelisty

Radujte se!


„Synu, vyvolila jsem si tě z tohoto prostého důvodu: jsi nejubožejší, nejmenší a nejomezenější. Z lidského hlediska jsi naprostý ubožák.

Vyvolila jsem si tě, protože v tvém životě se mému nepříteli už podařilo oslavit vítězství. Dala jsem ti v životě zakusit jakoby předem to, co učiním ve chvíli svého největšího triumfu.

Můj nepřítel se bude jednoho dne domnívat, že už slaví plné vítězství: nad světem, nad církví a nad dušemi. Teprve tehdy zasáhnu já – hrozně a vítězně – aby jeho porážka byla tím větší,čím větší byla jeho jistota, že už navždy zvítězil.

Co se nyní připravuje, je něco tak velikého, že se nikdy nic takového nestalo od stvoření světa. Proto to bylo všechno předpověděno v Písmu svatém.

Tam už byl předpověděn hrozný zápas mezi mnou, „ženou oděnou sluncem“ a „Rudým drakem“, satanem, jemuž se nyní daří svádět mnohé bludem bezbožeckého marxismu. Tam už je předpověděna bitva andělů a mých synů s přívrženci Draka, vedenými odbojnými anděly. Především bylo jasně předpověděno mé úplné vítězství.

Vy, moji synové, jste byli povoláni prožívat tyto události. Je tu chvíle, kdy to musíte vědět, abyste se vědomě připravili na boj. Je tu čas, abych vám začala odhalovat část svého plánu. Především musí můj nepřítel mít dojem, že má teď všechno ve svých rukou. Pro to mu bude dovoleno dostat se dovnitř církve a podaří se mu zatemnit Boží svatyni. Nejvíce obětí uchvátí mezi služebníky svatyně.

Toto je skutečně doba velkých pádů pro mé přemilé syny, pro mé kněze. Některým bude satan činit úklady pýchou, jiným žádostí těla, jiným pochyb nostmi, jiným nevěrou, jiným malomyslností a osamělostí.

Mnoho bude pochybovat o mém Synu a o mně a bude se domnívat, že toto je konec mé církve. Kněží zasvěcení mému Neposkvrněnému Srdci, přemilí synové, které shromažďuji pro tento veliký boj: první zbraní, kterou musíte používat, je důvěra ve mne a vaše naprostá oddanost.

Přemáhejte pokušení strachu, malomyslnosti a smutku. Nedůvěra ochromuje vaši činnost a to velmi pomáhá mému nepříteli.

Buďte veselí a plni radosti!

To není konec mé církve. Připravuje se začátek její plné a podivuhodné obnovy.

Náměstek mého Syna s mou pomocí to už tuší a přes smutek přítomné chvíle vás vybízí k radosti!

K radosti? ptáte se mne s úžasem. Ano, moji synové, k radosti v mém Neposkvrněném Srdci, které vás všechny v sobě ukrývá. Mé mateřské Srdce bude pro vás místem vašeho pokoje, zatímco¨venku bude zuřit veliká bouře.

I kdybyste zůstali na cestě zraněni, i kdybyste často klesli, i kdybyste zapochybovali a v jistých chvílích zradili, neztrácejte mysl, protože¨já vás miluji!

Čím více bude můj nepřítel chtít proti vám zuřit, tím větší bude moje láska k vám. Jsem Matka a miluji vás ještě více, synové, protože jste mi byli vyrváni.

A mou radostí, kněží, miláčkové mého Neposkvrněného Srdce, je učinit z vás všech tak očištěné a posílené syny, že se je už nikomu nepodaří vyrvat lásce mé¨ho Syna Ježíše.

Učiním z vás žijící podoby svého Syna Ježíše. Proto buďte spokojeni, plni důvěry a mně zcela oddaní. Stále se se mnou modlete!

Zbraní, které použiji k boji a vítězství v této bitvě, bude vaše modlitba a vaše utrpení.

Tedy také vy na kříži se mnou a s mým Synem Ježíšem, vedle jeho a vaší Mat¨ky (...).“