Menu


O překvapení není nouze

Situační zpráva o německé církvi je výmluvným dokumentem, kam dovedl koncil svou církev. Není to žádné očerňování zvenčí, ale přiznání samotných biskupů. (A co říct o Belgii, Holandsku a Francii?)

Zdá se, že Vatikán na tom ještě nemá dosti a chce vystupňovat další dezolaci. Na zasedání k 50. výročí konstituce Sacrosanctum Concilium na Lateránské univerzitě bylo zdůrazněno, že se v uplatnění liturgické reformy musí zdůraznit také to, co přináší ekumenismus.

V listě prefektovi Kongregace pro posvátné obřady píše Bergoglio: Zbývá ještě mnoho vykonat pro úplné uskutečnění konstituce o posvátné liturgii. Je nutno obnovit vůli dále pokračovat na cestě, kterou naznačili koncilní otcové.

Dosavadní stav je takový, že zavedená liturgická praxe nejenže konstituci nic nedluží, ale naopak v mnohém ohledu konstituci nerespektuje a překračuje. Co důležitého papeži Bergogliovi ještě schází, můžeme se jen dohadovat. Jelikož se však jedná evidentně o „papeže gnózy“, (jakého si nepřátelé církve již dlouho přáli), jeho pojmy a jeho postoje se mohou významně odlišovat od pojmů a představ, které v církvi platí dva tisíce let. Rovněž zaměření osobností, kterými se nyní obklopuje, nevěstí nic dobrého.

V této souvislosti stojí zato vrátit se k listu, který adresoval Alberto Villasana Benediktu XVI.:

Ovšem musíš zvednout svůj hlas, jakmile se budou pokoušet zfalšovat Svátost oltářní, aby ji zbavili svátostné podstaty a aby z ní udělali pouhý symbol, jak je to charakteristické u protestantů, aby nadále nerušil lidi jiných vyznání. V ten den, který je již blízko, nebudeš dusit v sobě své rozhořčení a veřejně odsoudíš tuto svatokrádež.

Bohužel do té doby bude hodně popletených a hodně se jich vzdálí od své víry.

V tomto ohledu, Svatý otče, začne se naplňovat bolestný rozkol církve, což předem prorokovalo hodně svatých a mystiků, rozdělení na církev odpadu a církev věrnou ve víře.

Proroctví nám ukazují, že se to stane ve stejné době s nečekaným dobýváním Evropy Ruskem, který zapadne do proroctví proroka Ezechiela o válce (Ez 38) a Třetí světové válce. Tehdy, legitimního papeže, tebe, Svatý otče, zradí, budou tě pronásledovat, a musíš utéct na daleké neznámé místo z Říma, přičemž proti-papež bude stále řídit církev a podporovat falešný mír, se svatokrádežným sjednocováním různých náboženství. Tento falešný mír bude náboženskou oporou světovládě Antikrista. To bude poslední a největší zkouška, kterou musí protrpět pravá Církev.

Tehdy proti-papež zradí víru tím, že přijme tuto koalici mezi všemi vyznáními a náboženstvími a tím zapře samu katolickou identitu. Tebe, Benedikta XVI. budou pronásledovat až do krajnosti a dle vize papeže Pia X. zemřeš krutou mučednickou smrtí pro eucharistii, což napsala i sestra Lucie ve třetím fatimském poselství na základě své vize.

František z Assisi řekl: „Bude papež zvolený ne kanonickou cestou, který zapříčiní velký rozkol“. Blahoslavená Kateřina Emmerická zapsala: „Viděla jsem velký rozkol mezi dvěma papeži, a viděla jsem jaké smutné následky bude mít falešná církev […] To zapříčiní takový rozkol, jaký svět ještě neviděl.

Panna Marie řekla otevřeně v La Saletě: „Řím ztratí víru a stane se sídlem Antikrista.“

Už svatý apoštol Jan nás výslovně varuje: Mnoho svůdců se objevilo ve světě. Jsou to svůdci a antikristi. Dejte si pozor, abyste nepřišli o plody naší práce, ale abyste dostali plnou odměnu. Kdo zajde dále a nezůstává v Kristově učení, nemá Boha. Přijde-li k vám někdo a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho a ani ho nepozdravujte. Kdo ho totiž pozdraví, má účast v jeho špatném jednání (2 Jan).

V těchto slovech vyjádřil Miláček Páně zcela jasně, jak hodnotí dialog.

Modlete se a bděte, abyste neupadli do pokušení.