Menu


Mučedníci z Otranta

                          

12. května svatořečil papež František 800 mučedníků z italského města Otranto, kteří položili život za víru 14. srpna 1480.

Mocenské spory mezi Benátkami a Aragonským královstvím měly za následek, že jihoitalské město Otranto se ocitlo bez vnější opory tváří v tvář nesmírné osmanské přesile. Na 150 galérách jich dorazilo 18 000 po velením Achmeta paši. Aragonská posádka, která měla střežit město, se před takovou přesilou stáhla a 11. srpna turecké vojsko mohlo proniknout do mezihradebního prostoru, který hájili jen samotní občané. Tři dny trval nelítostný masakr, při kterém byl zabit místní biskup Stefano Pendinelli ve své katedrále, kterou muslimové srovnali se zemí. Byla to významná stavba s jedinečnou mozaikou na své podlaze. .

                                            

14. srpna poručil Achmet paša, aby byli zajati všichni muži starší 15 let. Bylo jich kolem 800. Dostali na vybranou, aby přijali islám, jinak budou popraveni. Za všechny odpověděl střihač vlny Antonio Primaldo. „Až dosud jsme bojovali za vlast a a za záchranu našich majetků a životů. Nyní je třeba bojovat za Ježíše Krista a za spásu našich duší“.

                                            

Byli rozděleni do skupin po padesáti a vyvedeni na Minervin pahorek nedaleko města, kde byli sťati. Dnes se pahorek nazývá Návrší mučedníků. Jejich těla nechali katani ležet na místě až do 15. srpna 1481, kdy křesťané město opět dobyli a mučedníky důstojně pochovali. Bylo to v rozporu s Koránem, který alternativu mezi islámem nebi popravou připouští pouze u pohanů, nikoliv u křesťanů a židů. Achmet paša jednal tedy s těmito mučedníky jako s pohany. Nebyl to jediný případ násilí, protože podobně si počínali muslimové ve Španělsku, v Indii a v Persii. Mučedníci byli v roce 1983 prohlášeni za blahoslavené.

                                              

 

 

Otranto