Menu


Mistrovská katecheze jednoho "papeže"

                                             16. 11. 2015

Při návštěvě v luteránském kostele v Římě dostal Beroglio otázku:


Paní Anke de Bernardinis je luteránka a její manžel je římskokatolického vyznání. Tyto manžele „bolí“, že jsou rozdělení ve víře a nemohou chodit k večeři Páně spolu. Ptala se Bergoglia, co mohou udělat, aby toho konečně dosáhli?

Bergoglio: »Odpovědět na tuto otázku není pro mě lehké především v přítomnosti teologa, jakým je kardinál Kasper. (smích a potlesk) Myslím, že Pán, když nám tento příkaz dával, řekl: „Čiňte to na mou památku.“

A když sdílíme večeři Páně, myslíme na to, abychom dělali totéž, co Ježíš řekl. A večeře Páně nám dopřeje, že nám bude dopřána účast na závěrečném banketu v Novém Jeruzalémě, ale ten bude poslední.

Ale cestou tam, kladu si otázku a nevím, jak mám odpovědět, ale ptáme se: Je společná večeře Páně cílem cesty, nebo je to občerstvení na cestě, abych šli spolu? Přenechám tu otázku teologům, těm kteří tomu rozumí. Je pravda, že v určitém smyslu ‚sdílet‘ znamená, že mezi námi nejsou rozdíly, že máme tutéž doktrínu – to slovo podtrhuji, je těžce pochopitelné. Ale ptám se, nemáme stejný křest? Když máme stejný křest, musíme jít spolu.

Jste svědectvím o hluboké cestě, cestě rodiny, lidské lásky a společně sdílené viry. Máme stejný křest. Když se cítíte jako hříšnice, - i já se cítím jako hříšník – předstoupíte před Pána a prosíte o odpuštění. Když se váš manžel cítí hříšníkem, jde za knězem a prosí ho o rozhřešení. To jsou pomůcky, aby se křest udržoval živým.

Když se spolu modlíte, roste tento křest, stává se silnější, když učíte své děti, kdo je Ježíš, proč Ježíš přišel a co pro nás učinil, děláte totéž, ať už v luterské řeči nebo v katolické, je to totéž. Otázka: A večeře? Jsou otázky, když jsem poctivě sám se sebou, a s trochou teologických lumina, která mám, musím přesto odpovědět – vidíte sama. „Toto je moje tělo, toto je moje krev“, řekl Pán,“ to čiňte na moji památku“. Je to občerstvení na cestě, které nám pomáhá jít.

Měl jsem velkého přítele starého 48 let, ženatého anglikánského biskupas dvěma dětmi, a ten měl tento nepokoj: katolickou ženu a katolické děti, a on biskup. Doprovodil svou ženu a své děti v neděli na mši, a pak šel a vedl kult svého společenství. Byl to krok účasti na večeři Páně. Pak šel dál, dokud ho Pán nepovolal, spravedlivý muž. Na vaši otázku mohu  vám odpověděl jen další otázkou: Jak to mám udělat s mým mužem, aby mě večeře Páně na mé cestě provázela? Je to problém, na který si musí  dát odpověď každý sám. Ale můj přítel pastor mi řekl: My věříme, že Pán je zde přítomen. On je přítomen. Vy věříte, že Pán je přítomen. A kde je rozdíl? - Ach to jsou vysvětlení, interpretace....

Život je větší než vysvětlení a interpretace. Ve vztahu ke křtu: „Jedna víra, jeden křest, jeden Pán“, tak nám to řekl Pavel a z toho vyvodil závěry. Nebudu nikdy mít odvahu, dát k tomu povolení, protože to není moje kompetence. Jeden křest, jeden Pán, jedna víra, povězte Pánu a jděte« dále. Více se neodvažuji říct.« ( potlesk)

* * *

Nevyzval papež František svou odpovědí ženu k „interkommunion"? Nezní jeho odpověď ve skutečnosti : „Já neříkám, že to máte udělat, ale udělejte to!“ ?

Jakou teologickou argumentaci obsahuje tento způsob výkladu,  navíc když jde o otázku, která po staletí odděluje protestantskou denominaci od katolické církve?

                                                      katholische.info

Videozáznam návštěvy u luteránů včetně "katecheze" zde