Menu


Fatima 15. část

Zfalšované proroctví

Nepravé „tajemství“ 

Je tu příznačná okolnost. Ve Fuldě Wojtyla šíří, že podle tajemství oceány zaplaví velké části země a z hodiny na hodinu zahynou miliony lidí a dodává, že není třeba dychtit po šíření takové zprávy.

Tato slova slouží k zvednutí opony a k odhalení jiné části tajemství, která se týká Satana, který proniká k samému vrcholu církve. Všimněme si, tato hypotéza není takového rázu, aby Jana Pavla II. vzrušovala. 13. května 2000 ve Fatimě mluvil o rudém draku, který pronásleduje klérus a smete ocasem z nebe třetinu hvězd. (Zj 12,4)

Zdá se, že jediné pravé tabu se týká kontinuity papežství. Protiřečení o „tajemství“ vycházejí na povrch právě poté, co je tajemství Vatikánem zveřejněno.

Otázka se stala předmětem veřejného zájmu díky známému démonologovi P. Balduccimu, který se zabýval podvrženým Třetím tajemstvím (Emrichovým), jako by bylo autentické, protože jako takové je Jan Pavel II. představil ve Fuldě. Proč měl Wojtyla obavy, že by na katolíky mohla více zapůsobit vražda papežství než katastrofální záplava, která postihne celou zemi?

Zde je nezbytné zdůraznit, že fatimské tajemství se týká osobní odpovědnosti za rozhodnutí v oblasti věroučné pravdy. A taková věc se smrtelně týká papežského úřadu. Kdo si je plně vědom naukových deviací, k jakým došlo na II. vatikánském koncilu, ví, že bude dříve nebo později pokládán za vlastní příčinu katolické hekatomby.

To je ta záhada, o které byla řeč, o vzpouře vatikánských novátorů, kteří uskutečnili „francouzskou revoluci“ v Římě; jde o reformistickou bombu, která zdemoluje církev zevnitř. Tito novátoři cítí, že je Tajemství volá k odpovědnosti.

Zjevení ve Fatimě a jeho Tajemství naznačují zřetelně Boží záměr. Jak je však možné, že ten, kdo vystupuje jako náměstek Ježíše Krista, ho může cenzurovat, překrucovat, a co horšího, používat ho k vylepšení vlastního obrazu, aniž by se takové jednání jevilo očím katolíků jako útok na prorocký charakter církve? Je fakt, že po atentátu 13. května 1981 obrátil Jan Pavel II. zvláštní pozornost k Fatimě a spojoval svůj případ s jejím tajemstvím, které znal, ale nepochopil. Aby to udělal, musel vyslechnout vizionářku Lucii, aby věděl, zda má takto vyložit takto fatimské tajemství. Učinil tak v rámci cesty do Portugalska v roce 1982, 1991 a konečně 2000, kdy veřejně oznámil „tajemství“. Je třeba pochopit, jaké byly jeho vztahy k sestře Lucii. A to bude zřejmé ze dvou záhadných návštěv dvou kardinálů u sestry Lucie.

13. května 1991 cestoval Jana Pavel II. do Fatimy a hovořil se sestrou Lucií půl hodiny za zavřenými dveřmi. To, co si pověděli a co mělo zůstat důvěrné, proniklo na veřejnost při dvou rozhovorech 1992/93, které měla sestra Lucie se dvěma kardinály, což nutně muselo skončit na stránkách světového tisku.

„Gorbačov na kolenou před Janem Pavlem II.“

V březnu 1998 začal světový tisk hovořit o Třetím tajemství v souvislosti dvou kardinálských návštěv u ní. Jedním z návštěvníků byl 11. října 1992 indický kardinál Padyiara, druhým filipínský kardinál Ricardo Vidal rok nato. Setkání se konala formou rozhovorů a druhý z nich potvrdil první. Byly zveřejněny anglicky a portugalsky, vícekrát je vysílala portugalská televize.

Důvod, proč o nich mluvila média po pěti letech, jako by byly zcela aktuální, je možno pochopit z titulků tehdy přehlížených: Gorbačov na kolenou před Janem Pavel II. a pak Obrácení lídra perestrojky zabránilo světové válce v roce 1985.

Ve skutečnosti tyto „senzační informace“, které by vyžadovaly historickou analýzu, skrývají jiné významné informace. Mezi jiným se říká, že sestra Lucie údajně popřela, že by Tajemství mělo něco společného s II. vatikánským koncilem, zatímco v interview říká rovnou, že o těchto věcech nesmí mluvit, což vlastně znamená úplný opak, že tedy nesmí mluvit právě o tom, čeho se Tajemství týká.

Pokud jde o pokání lídra perestrojky při jeho setkání s Wojtylou 1. prosince 1989, Navarro Valls je dementuje. Kdo mohl říct takové věci staré sestře? Takové gesto pana Gorbačova není pravdivé ani pravděpodobné; snad se jedná o domnělý rozhovor fatimské vizionářky, která má jednadevadesát let, s jedním kardinálem. (Avvenire 3.3.98)

Domnělý rozhovor? Zapomnělo se na to, že rozhovory byly zaznamenány dokonce na video a ručili za ně dva kardinálové. Otázkou není Gorbačova kajícnost, o té Lucie bezpečně hovořila. Otázkou je, kdo kromě vizionářky, která viděla Madonu, a osoby, která je na vrcholu Vatikánu, tuto věc mohl vymyslet, a z jakého důvodu to učinil.

Je zřejmé, že zmínka o věku vizionářky není náhodná a má posloužit k tomu, aby navodila dojem její senility, díky které si Lucie mohla přikrášlit to, co slyšela od Jana Pavla II. Zpráva o takovém obrácení není nic závažného, proč by si nemohla dovolit něco takového vymyslet. Ale jestliže si to nevymyslela sestra, pak to mohl být jen její nejvyšší partner onoho rozhovoru.

Lucie dos Santos

A stojíme před záhadou: buďto Lucie mluvila nesmysly o takovém obrácení, anebo jen opakovala to, co slyšela od Jana Pavla II. Jestliže podezření padá na fatimskou svědkyni, mohla fantazírovat i pokud jde o poselství a pak se poselství stává sporným. V druhém případě padá podezření na toho, kdo z postranních zájmů řekl něco, co potom dementoval mluvčí.

Nyní, když Třetí tajemství bylo zveřejněno, umíme si představit důvod takového smýšlení: postavit do centra pozornosti celosvětové obrácení k míru. Protože takové problémy mohou kompromitovat věrohodnost sestry Lucie, někteří fatimští aktivisté celou věc napadají: buďto jde falešné rozhovory, nebo se rozhovor konal s nepravou Lucií, anebo autor rozhovorů Carlos Evaristo není věrohodný.

                    Lucie I                                  Lucie II

Všechny rozpory kolem tajemství a sestry Lucie vyplývají však ze skutečnosti, že duch koncilu, který je v rozporu s Božími plány, vyvolává ve Vatikánu nepřátelství vůči Fatimě.

Rozhovor Jana Pavla II. se sestrou Lucií se mohl týkat pouze Tajemství, právě proto, že bylo zatajováno. Papež musel uznat, že má apokalyptické dimenze. Není však možno mluvit pouze o obrácení Ruska a nechat zcela stranou těžkou a rostoucí krizi v církvi. Jedná se o metafyzické spiknutí proti všemu, co je svaté, a to i proti samotnému papežství, které má být zavražděno. Je pochopitelné, že Lucie má strach zjevit světu takovou zprávu. Podle ní je toto poselství určeno papeži a jen ten je může zveřejnit, pokud chce.

Koncilní papežové před záhadou Fatimy

Před zveřejněním Třetího tajemství 26. června 2000 z rozhodnutí Jana Pavla II. vkládalo mnoho věřících do tohoto poselství naději, že přispěje k obnově víry a míru ve světě. Proto došlo k velkému zklamání, když jeho zveřejnění a interpretace podle kardinála Ratzingera, jak uvidíme, zcela překroutilo jeho pravý prorocký smysl. Tajemství se ve skutečnosti týkalo toho, čemu říkáme Mysterium iniquitatis, a to mělo podle fatimského vidění vyvrcholit v naší době. Tak je také Lucie vyložila kardinálu Ottavianimu v roce 1955 a zdůvodnila, proč má být zveřejněno v roce 1960: protože tajemství se týká papeže, připraveného učinit rozhodnutí, které pomocí moderního ekumenismu povede k odkřesťanění světa a k velkému odpadu. Vysoký církevní prelát o tom hovořil na jedné konferenci, která se konala v Římě v roce 1967. Uvedl: tajemství má prorocký charakter a týká se papeže; má dojít ke slučování toho, co je protikladné - revoluce s křesťanstvím. Záměrem papežství se mají stát nikoliv Boží plány, ale lidské politické a diplomatické projekty a záměry, které jsou ve skutečnosti atentátem na samotnou církev. Fatimské poselství nebylo přijato, protože tomu všemu mělo zabránit. Vlastní smysl fatimského poselství vlastně vyplývá ze způsobu, jakým s ním naložila po roce 1958 nová vatikánská nomenklatura: papežové, kteří ignorovali nabídnutou Boží pomoc, vystavili bezbrannou církev satanovým útokům, kterým člověk bez Boží pomoci nemůže odolávat. Když tedy katolíci vidí, jak nauka, liturgie, misijní činnost a autorita církve, které v minulosti odolaly nejtěžším útokům světské moci, jsou nyní v tak velkém úpadku, musí pochopit, že se jedná o úder, který byl připraven nikoliv vnějšími, ale vnitřními nepřáteli.

(pokračování)