Menu


Duch Svatý a Neposkvrněné Srdce Panny Marie

 

Zdrávas Maria, Snoubenko Ducha Svatého!

Podle Písma svatého, učení Otců a církve všechna Boží díla se uskutečňují skrze Ducha Svatého, jsou to skutky vycházející z Boží dobrotivosti a jsou plně ponořeny v lásce Boha – Lásky.

Dílem lásky je stvoření, dílem lásky je obzvláště vtělení, vykoupení a posvěcení, tedy život Božího království a jeho dokonání in sinu Patris – v lůně Otcově (Jan 1, 18).

Když uvažujeme o životě církve a nebereme v úvahu působení Ducha Svatého, který v ní žije a vede ji, omezujeme se pouze na přirozené příčiny a tzv. historické vlivy, dimenze a okolnosti tohoto světa. Jeho pravou povahu však nechápeme.

Totéž se děje v oblasti nadpřirozeného života adoptovaných Božích dětí a především velkých následovníků Ježíše Krista, jakými jsou světci; oni jsou dílem a údy Ducha Svatého a Ducha Ježíšova, jak často poznamenává sv. Lukáš ve SDuch Svatý a Neposkvrněné Srdce Panny Mariekutcích apoštolů.

Působení Ducha Svatého je nade všechny svaté zjevné a účinné v Panně Marii. Mezi Duchem Svatým a Marií Neposkvrněnou existuje intimní a silná jednota, mystická totožnost. Posvěcující působení Ducha Svatého je spojeno s působením Mariiným; kde je Duch, tam je Maria, kde působí Duch, působí také Maria. Toto mateřské působení Mariino je dechem života Ducha Svatého v údech mystického těla Kristova.

Skrze Ducha se Slovo stalo tělem a zrodilo z Marie Panny, skrze spojené působení Ducha svatého a Marie rodí se adoptované Boží děti.

Po Srdci Ježíšovu je to Srdce Mariino, které je naplněné Boží láskou a všemi dary Ducha Svatého. Svatý Bonaventura říká v hluboké prostotě: »Duch Svatý učinil neposkvrněné Srdce Matky Boží výhní své lásky a nástrojem svého obdivuhodného působení«.

Tys velká, vše tvé zmůže pokynutí,
že, milost kdo bez tebe v světě žádá,
si přeje lítati - však bez perutí. (Ráj XXXIII, 13-15)


V tomto dvojím sepětí s dílem Ducha - tj. v početí Slova a znovuzrození vyvolených v milosti a slávě - se Panna Maria s plným opodstatněním může nazývat Snoubenkou Ducha Svatého, který chce, aby byla obdařena takovou plodností (sv. Bonaventura).

Můžeme se jakožto ubozí hříšníci ptát, jakou láskou plála Panna Maria k Duchu Svatému? Je to dokonce naše sladká povinnost. Učiňme tak tedy krátce a začněme od některých výroků Písma svatého.

Svatý Pavel říká, že Boží synové jsou ti, kteří se dávají vést Duchem Svatým. Na základě těchto slov může říci, že Duch Svatý činil Mariino srdce každý den stále podobnějším Srdci Ježíšovu, že prosil a neustával prosit v neposkvrněném Srdci vzdechy, které nelze vyjádřit, jež rozněcoval, rozněcuje a bude po celou věčnost rozněcovat, jak se sluší na nejmilovanější Otcovu Dceru a nejčistší Matku Ježíše, Vtěleného Slova.

Ježíš jednal veden a podněcován přímo od Ducha Svatého; kromě toho Ježíš projevil lásku, kterou choval ke svému nebeskému Otci nejen tím, že o oněm mluvil, jako spíše tím, že ho poslouchal, a to až k smrti, stále podněcován Duchem Svatým.

Stejně tak jsou poslušnost a ustavičná shoda s působením Ducha Svatého důkazem lásky Neposkvrněné Panny k Duchu Svatému a skrze něho k Otci a k Ježíši.

Neposkvrněná byla vždy poslušná Ducha Svatého. Svatý Bernard vysvětluje tuto poslušnost Panny Marie vůči vedení Ducha Svatého slovy, jež ač mají věčnou platnost, jsou vždy přizpůsobená naší době, přesycené pýchou a nakažené epidemií vzpoury. »Poslušnost a láska, píše světec, tak jak je Bůh disponoval, se mezi sebou ničím neliší, neboť láska se podřizuje uctivě milovanému a podřizuje se mu tím skutečněji, s čím větší pílí je poslušná a bezvýhradně k němu lne«.

Ježíš nikdy nehledal to, co se mu líbí, ale hledal vždy pouze Otcovu vůli, která byla jeho pokrmem. Projevoval svoji pravou lásku k Otci: Ano, Otče...; Stejně tak neposkvrněná Matka projevovala svou lásku k Bohu Otci, k Bohu Synu a k Lásce, Duchu Svatému více skutky než slovy: Fiat, staň se, Otče.

Fiat, pokorné Staň se k Vtělení, k Herodovu pronásledování, ke skrytému životu, k nepochopení některých příbuzných, hořkému a ustavičnému boji odpůrců až do konce proti Kristovu evangeliu, proti jeho duchovnímu mesianismu, proti němu samotnému, jinými slovy Marina řekla své heroické ANO k smrti Ježíše a obětovala se spolu s ním Otci tak, jak on to praktikoval, podle slov sv. Pavla: Vlastního Syna neušetřil Bůh, ale za nás za všechny ho vydal (Řím 8, 32).

Ježíš ve své modlitbě a skrze modlitbu se nořil do Otcova lůna, veden Duchem Svatým se stále modlil a nacházel v modlitbě odpočinek a sílu, protože byl ustavičně v lásce a adoraci před Otcem. Totéž je možno říci o Marii: Duch Svatý ji vedl stále k modlitbě a také v nebi je mocnou Prostřednicí, prosící všemohoucností spolu se sladkým Synem, naším Pánem. Nemálo je duchovních spisovatelů, kteří aplikuji na blahoslavenou Marii slova, která říká svatý Pavel o nejvyšším Veleknězi Nového zákona: neboť je stále živ, aby se za nás přimlouval (Žid 7, 25).

Fráter Umbertino da Casale zvolal: »Ó nejblahoslavenější Panno, moje nejmilosrdnější Matko, kdo je schopen uctít, chápat, obsáhnout svým myšlením všechnu dokonalost tvého Srdce: ustavičné sepětí, vzájemný vztah, nejsvětější úctu, s jakou tvé Srdce, plné Ducha Svatého, který je vede a podněcuje, bylo povzneseno tak zázračným způsobem ke kontemplaci?

Pramen: Gabriele Allegra, Il Cuore Immacolato di Maria – Via a Dio