Menu


Druhá neděle postní Reminiscere

Mešní obětí 2. neděle postní nazývané Reminiscere byla původně mše svatá slavená v kvatembrové noci. Když byly tyto obřady přeneseny na sobotní ráno, byl pro nedělní bohoslužbu upraven kvatembrový formulář.

Vstupní žalm 24 je pokornou prosbou o osvobození od našich úhlavních nepřátel. V tomto duchu pokračuje i orace:

Bože, ty vidíš, že jsme zbaveni veškeré síly, střez nás uvnitř i zevně, abychom byli uchráněni od všeho protivenství na těle a očištěni od zvrácených myšlenek na duši.

Epištola z Listu sv. Pavla Soluňanům je typické postní kázání. Apoštol má na mysli náš duchovní prospěch, abychom se líbili Bohu, protože to je jeho vůle, naše posvěcení. Jeho největší překážkou jsou hříchy proti čistotě, které činí z našeho těla ďáblovou nádobu. I všechen tělesný styk se má proto uskutečňovat ve svatosti a počestnosti. Náruživá žádostivost a smilství jsou nejhrubším projevem zpohanštění. Nejsme povoláni k nečistotě, ale k posvěcení. Graduale  i Traktus pokračují v duchu, kterým začal již  Introit.

S úpěnlivými prosbami kontrastuje v evangeliu náhlé vzplanutí Boží slávy, do které se promění kruté Vykupitelovo utrpení. Otec ho s velkým zalíbením opět  prohlašuje za svého milovaného vtěleného Syna a nabádá nás, abychom ho byli poslušni.

Odpovědí na tuto výzvu jsou slova Offertoria: Budu rozjímat o tvých přikázáních, která jsem si velice zamiloval (Ž 118).

Mešní modlitby vrcholí v Communio slovy 5. žalmu: Všimni si mého volání, sleduj hlas mé modlitby, můj Králi a můj Bože, neboť k tobě, Pane, se budu modlit. V tomto duchu prosíme na závěr všemohoucího Boha za ty, které občerstvuje svými svátostmi, aby jim dopřál sloužit mu důstojně bohulibými mravy.