Menu


Belgický list Tertio - modernismus v konkurzu

                                                                                             26.12.2016

V roce 2000 začal v severní Belgii vycházet nový týdeník pod titulem Tertio, který se sám představil jako katolicko – názorotvorný.

35 let po 2VK bylo pro severní Belgii obtížným obdobím. Desítky let zde stálo v čele církve doslova destrukční vedení kardinálů Suenense a Daneelse, kteří systematicky pustošili katolickou nauku a morálku. Současně s vírou mizeli i návštěvníci bohoslužeb, klérus zešedivěl a prořídl, kláštery se vyprazdňovaly. Byla to situace tím tragičtější, že šlo o území někdejší kvetoucí církve s velkými počty věřících.

V holandsko – francouzském jazykovém sporu po necitelném Mendementu belgických biskupů v roce 1966 odtrhla se od diecézní církve původně silně katolicky a tradičně kultivovaná část vlámské elity. Severobelgická církev se tehdy spojila s křesťansko demokratickou stranou CVP, která měla silně modernistické ražení. 90. léta se navíc vyznačovala velkými pedofilními skandály a těžkými pokusy episkopátu o jejich zatušování podle pokynů kardinála Danneelse. Ustavičně se vynořovaly nové série nesmyslných výmluv a kompromitací církevního vedení a s jasnými projevy politického úpadku CPV i belgické katolické publicistiky.

Od čtyřicátých let zde vycházely v milionovém nákladu týdenní katolické listy, Církev&Život,které v roce 1984 začaly publikovat propagační články pracovní skupiny pro podporu pedofilů v církvi. Později přes ostré konflikty prosazoval týdeník tyto myšlenky i do výuky náboženství 14 – 15letých žáků. Hlavní redaktor odmítal kritiku a protesty s poukazem na povinnost poslušnosti vůči církevnímu vedení tedy kardinálu Danneelsovi. Náklad postupně klesl na polovinu, dnes už nedosahuje ani jedné třetiny původní výše. Všechny tyto diecézní týdeníky škodolibě popisovaly skandály a problémy církve.

Z někdejšího kvalitního katolického časopisu se stal list populárně – liberální až moderně socialistický. Kvalitní řeholní tisky přecházely na elektronickou formu, až se vytratily úplně ( např. jezuitský Streven).

A tak vznikl nový týdeník Tertio.

Od začátku sliboval, že bude věnovat pozornost nejen katolickým, ale i protestanským, pravoslavným a anglikánským tématům.

Každý týden se objevovaly zprávy, rozhovory, informace z pozadí a názorové články k tématům široké aktuality, mnoho chvály na Danneelse a okruh jeho přátel, kritické hlasy na určité politiky ale velmi málo zásadních katolicko - teologických textů. Prvním šéfredaktorem byl ex-68-sociolog a neomodernista, který se orientoval na pověstného Edwarda Schillebeeckxa. Později přibyli sympatizanti teologie osvobození.

Novináři přicházeli a odcházeli, převážně se rekrutovali z levicově-sociálního křídla bývalé CVP, byli velmi kritičtí na učitelský úřad Jana Pavla II. a Benedikta XVI. Dlouho mlčeli o skandálech v belgické církvi, byli velmi zavázáni kardinálu Danneelsovi, zatímco nemilosrdně kritizovali jeho nástupce arcibiskupa Léonarda. Patřili převážně do okruhu univerzity v Lovani.

Tertio nebyl žádný publicistický fenomén. Ráz článků byl stále stejný, obecně známý, zdlouhavý a nezajímavý. Pomáhal si k popularitě sarkastickými články o aféře biskupa vanGheluwe z Brugg. Severobelgickou církev mezitím postihla druhá vlny pedofilních skandálů, k břídilům patřili biskupové DeKessel, Bonny a Van Looy.

List je trvale potácí ve finančních obtížích. 2009 měl 7500 platících abonentů, 2 – 5% nákladů slouží jako farní týdeníky. Za články publikované na internetu je nutno zaplatit.

Krátce řečeno, málo čtený, nudný týdeník s malým nákladem a ještě menší působivou sílou, zaměřený sám na sebe a na malou skupinu stejně smýšlejících. Při vší úctě k mateřskému jazyku, omezuje tato řeč pronikání k většímu okruh čtenářů.

Zoufalství a bezradnost Vatikánu musí být opravdu velká, když si František zvolil právě tento téměř neznámý, modernistický, nevýbojný spíše ‚sešit‘ k velmi dlouhému interview, aby zdůraznil základní změny církevní nauky.

Katholisches.info